Digitalizace televizního vysílání
27.2.2005, Radek Jahoda, článek
Situace v ČR se čím dál více začíná podobat chaosu. Zatímco je naše vláda již několik týdnů rozhádaná a nikdo neví, jak dlouho zde vydrží a zda nebudou předčasné volby, podobná situace panuje i při zavádění digitálního vysílání televize. Každá ze zúčastněných stran totiž postupuje svým vlastním tempem a neexistuje zde žádná koordinace a domluva.
Jestliže Rada pro rozhlasové a televizní vysílání již přidělila frekvence pro tři plánované multiplexy a stanovila termín a rozpis veřejných slyšení žadatelů o některou z licencí na multiplex B na 17.-19. května a na multiplex C na 31. května - 2. června 2005, tak schvalování nového zákona o telekomunikacích, jehož součástí je i zákon o přechodu na digitální vysílání a o licencích, si přehazují sněmovny mezi sebou jako horký brambor.
Potvrdila to i diskuze v Nedělní partii na Primě, jejímž hlavním tématem byla digitalizace televizního vysílání. Nejen zde se například objevily zprávy, že je možné v jednom multiplexu provozovat i více než čtyři nyní plánované stanice. To by ale znamenalo značné omezení kvality vysílání, jak potvrzuje nynější zkušební vysílání. Stále dochází k přesvědčování od politiků i zástupců televizí a rady, že digitalizace přinese zvýšení kvality vysílání, ale o dopadech snižování datového toku se už vůbec nemluví.
Nejednoznačnou záležitostí je i přidělení multiplexů. Zatímco Rada pro rozhlasové a televizní vysílání již v podstatě přidělila první nejrozšířenější multiplex A pro Českou televizi, ostatní televize a někteří poslanci to odmítají. Navíc televize Nova ani Prima nežádají o udělení licence, protože ze současného zákona mají platnou licenci až do roku 2018. To ale odporuje současným plánům, podle kterých by mělo dojít kvůli snížení nákladů k daleko rychlejšímu přechodu na digitální vysílání a pokud by tyto dvě televize nedostaly licenci pro digitální vysílání, muselo by analogové vysílání přetrvat až do tohoto roku. Pravděpodobnější tedy je, že tyto televize opravdu "digitální" licenci dostanou.
Další zajímavou zprávou také je prohlášení generálního ředitele České televize Jiřího Janečka, že do 4-5 měsíce hodlá ČT spustit digitální vysílání. Stále však zůstává nevyřešena otázka financování, především pak navýšení koncesionářských poplatků.
Nejasnosti panují i v kmitočtech pro digitální vysílání. Současně navrhované kmitočty totiž pokrývají pouze část populace a také jednání s okolními státy. Ty totiž zamítly několik námi požadovaných frekvencí, nejvíce pak Polsko. Budeme se tedy muset také vypořádat s analogovým vysíláním, jejichž kmitočty se budou muset použít pro digitální vysílání. Konečné slovo ale padne až po ženevské konferenci, která se právě začíná, její konečné výsledky lze ale čekat až příští rok.
Nedořešené je také financování přechodu. Jak už bylo řečeno, Česká televize bude mít zvýšené náklady na další dva programy, které chce spustit, přestože se mluví o tom, že další programy tolik nezatěžují rozpočet jako první. Je ale otázka, jaká bude sledovanost například informačního a dokumentárního kanálu, když například podobná stanice TA3 na Slovensku má sledovanost kolem 1%. Významnou částí tedy bude podpora soukromého sektoru, to ale opět závisí na diváckém zájmu a na zájmu sponzorů. Například reklamní trh má u nás jen určitou hodnotu a nelze předpokládat, že s větším počtem stanic se tato tržní hodnota zvýší. Navíc lze očekávat, že zisky televizních stanic s jejich větším počtem poklesnou, což může mít (a bude mít) dopad na kvalitu obsahu. Určitě se nechceme dočkat, aby převážnou částí vysílání byly argentinské telenovely.
Pokud se podíváme do zahraničí, tak především na západ od nás jsou s digitalizací o dost dále, jako zářný příklad může sloužit Velká Británie a Německo, naopak v Polsku a na Slovensku se potýkají s podobnými problémy jako my. Doufejme tedy, že se nakonec všechny problémy vyřeší, osobně tomu věřím, protože především ze soukromého sektoru je o digitalizaci velký zájem.
Potvrdila to i diskuze v Nedělní partii na Primě, jejímž hlavním tématem byla digitalizace televizního vysílání. Nejen zde se například objevily zprávy, že je možné v jednom multiplexu provozovat i více než čtyři nyní plánované stanice. To by ale znamenalo značné omezení kvality vysílání, jak potvrzuje nynější zkušební vysílání. Stále dochází k přesvědčování od politiků i zástupců televizí a rady, že digitalizace přinese zvýšení kvality vysílání, ale o dopadech snižování datového toku se už vůbec nemluví.
Nejednoznačnou záležitostí je i přidělení multiplexů. Zatímco Rada pro rozhlasové a televizní vysílání již v podstatě přidělila první nejrozšířenější multiplex A pro Českou televizi, ostatní televize a někteří poslanci to odmítají. Navíc televize Nova ani Prima nežádají o udělení licence, protože ze současného zákona mají platnou licenci až do roku 2018. To ale odporuje současným plánům, podle kterých by mělo dojít kvůli snížení nákladů k daleko rychlejšímu přechodu na digitální vysílání a pokud by tyto dvě televize nedostaly licenci pro digitální vysílání, muselo by analogové vysílání přetrvat až do tohoto roku. Pravděpodobnější tedy je, že tyto televize opravdu "digitální" licenci dostanou.
Další zajímavou zprávou také je prohlášení generálního ředitele České televize Jiřího Janečka, že do 4-5 měsíce hodlá ČT spustit digitální vysílání. Stále však zůstává nevyřešena otázka financování, především pak navýšení koncesionářských poplatků.
Nejasnosti panují i v kmitočtech pro digitální vysílání. Současně navrhované kmitočty totiž pokrývají pouze část populace a také jednání s okolními státy. Ty totiž zamítly několik námi požadovaných frekvencí, nejvíce pak Polsko. Budeme se tedy muset také vypořádat s analogovým vysíláním, jejichž kmitočty se budou muset použít pro digitální vysílání. Konečné slovo ale padne až po ženevské konferenci, která se právě začíná, její konečné výsledky lze ale čekat až příští rok.
Nedořešené je také financování přechodu. Jak už bylo řečeno, Česká televize bude mít zvýšené náklady na další dva programy, které chce spustit, přestože se mluví o tom, že další programy tolik nezatěžují rozpočet jako první. Je ale otázka, jaká bude sledovanost například informačního a dokumentárního kanálu, když například podobná stanice TA3 na Slovensku má sledovanost kolem 1%. Významnou částí tedy bude podpora soukromého sektoru, to ale opět závisí na diváckém zájmu a na zájmu sponzorů. Například reklamní trh má u nás jen určitou hodnotu a nelze předpokládat, že s větším počtem stanic se tato tržní hodnota zvýší. Navíc lze očekávat, že zisky televizních stanic s jejich větším počtem poklesnou, což může mít (a bude mít) dopad na kvalitu obsahu. Určitě se nechceme dočkat, aby převážnou částí vysílání byly argentinské telenovely.
Pokud se podíváme do zahraničí, tak především na západ od nás jsou s digitalizací o dost dále, jako zářný příklad může sloužit Velká Británie a Německo, naopak v Polsku a na Slovensku se potýkají s podobnými problémy jako my. Doufejme tedy, že se nakonec všechny problémy vyřeší, osobně tomu věřím, protože především ze soukromého sektoru je o digitalizaci velký zájem.
