Grabování z DV kamery

Princip

V prvé řadě je nutné si vysvětlit, jaký je rozdíl digitálních kamer oproti analogovým předchůdcům. Celková koncepce je stejná, optická část včetně stabilizátoru obrazu a jeho zpracování je téměř totožná, záznam probíhá stále na pásku stejným způsobem do šikmých stop. Rozdíl je v tom, co se na pásku ukládá.

Obraz je sejmut CCD snímačem v rozlišení 720x576 bodů (pro PAL, pro NTSC je to 720x480 bodů). Tato hodnota nebyla zvolena náhodou, ale tak, aby kvalita odpovídala normálnímu TV vysílání. Obdobně jako u analogového vysílání je použita poloviční šířka pásma pro barevnou složku, i u DV se použije méně bodů pro barevnou složku - 2x méně v horizontálním a 2x méně ve vertikálním směru. Používá se kódování YUV 4:2:0. Protože nekomprimovaný obraz by zabíral na pásce příliš mnoho místa, dochází ještě ke kompresi. Opět dohodou několika firem došlo k použití DV komprese (DV=Digital Video), která vychází z MJPEG, má ale pár vylepšení a především konstatní datový tok - každý snímek má stejnou velikost - 144000 bytů.

Zvuk se sampluje buď frekvencí 48000Hz v 16ti bitech, nebo při 32000Hz ve 12 bitech je možné použít dva nezávislé kanály, jeden pro originální zvuk, druhý pro komentář. Vše je smícháno dohromady a dostáváme datový tok 3.5MB/s, který se ukládá na pásku.

K propojení kamery s počítačem a přenosu videa (dat) se používá rozhraní Firewire, které přivedl na svět Apple. V době vzniku nebylo k dispozici žádné jiné rozhraní, které by přeneslo takový datový tok, USB 1.1 bylo ještě příliš pomalé, USB 2.0 nebylo k dispozici. Je třeba upozornit, že se nejedná o zachytávání resp. grabování videa jako je tomu u analogových zachytávacích zařízení (TV tunery a střižny). Nedochází k žádnému převodu ani změně dat, pouze sériový přenos po propojovacím kabelu je přeměněn na paralelní data, která se v počítači ukládají.

Rozhraní Firewire (=ohnivý drát :-)) bylo přijmuto za standard organizací IEEE a dostal označení IEEE1394. Výrobci kamer pak používají termín I-Link.

Karta

K připojení kamery k počítači tedy potřebujete mít Firewire rozhraní. V poslední době se objevují přímo základní desky, které ho obsahují, většinou to ale pravidlem nebývá a tak potřebujete počítač tímto rozhraním dovybavit. K dispozici jsou PCI karty nebo i PCMCIA karty, které lze použít u notebooků. Zde je příklad jedné PCI karty:



Tyto karty mají šestipinové konektory, které obsahují i napájení pro externí zařízení. Tímto zařízením nemusí být pouze kamera, ale i cokoliv jiného, např. pevný disk, vypalovačka apod. Na kamerách se používá pouze čtyřpinový konektor, který neobsahuje napájení. Je to z důvodu šetření místa na kameře, které jsou čím dál menší, ostatně kamera toto napájení ani nepotřebuje, protože má vlastní. K propojení tedy potřebujeme kabel 6pin-4pin, který lze většinou k Firewire kartám standardně dodává. Pokud potřebujete propojit dvě kamery, je to možné pomocí kabelu 4pin-4pin.

Software

K Firewire kartám se většinou nějaký program na nahrání videa do počítače dodává, takže můžete použít i ten, jde ale většinou o "odlehčené" verze. Nejčastěji je možné se setkat s programy Ulead Video Studio nebo Pinnacle Studio DV. Tyto programy jsou určeny především pro začátečníky, umožňují základní funkce, tedy uložení videa na pevný disk, jednoduché sestříhání a otitulkování a výstup do jiného formátu nebo zpět do kamery. Jejich ovládání je jednoduché a dá se říci intuitivní, protože na obrazovce máte vyobrazenu při zachytávání např. kameru a ovládáte ji nakreslenými tlačítky.

Existuje ale i spousta jiných programů, od jednoduchých jednoúčelových až po polo- a profesionální střižny. Mezi zachytávací programy patří např. WinDV a Scenalizer Live, mezi střihací pak např. Adobe Premiere, Sonic Foundry Vegas Video, Ulead Media Studio Pro, Mainconcept EVE, Mainconcept MainActor a spousta dalších.

Nutné je také vysvětlit způsob ukládání videa na pevný disk. Většinou se používá AVI soubor, který podporuje prokládání (multiplexování) několika streamů (tedy video+zvuk). Ovšem z DV kamery již dostaneme jeden stream, kde je již video se zvukem zmultiplexováno, takže máme dvě možnosti:

• uložit tento jeden stream rovnou do AVI souboru, pak dostaneme DV AVI typ 1
• nebo rozložit tento stream do videa a zvuku a do AVI uložit jako dva streamy, pak se jedná o DV AVI typ 2

Nejvíce se používá typ 2, protože se s ním programům lépe pracuje, takže je ho lepší používat. Některé programy ale používají typ 1, např. od firmy Ulead. Programy určené pro střihání DV videa mají většinou DV kodek obsažen nebo používají DV kodek od Microsoftu, který je součástí DirectShow. Ten ale není kompatibilní se starším rozhraním kodeků (VCM), takže některé programy (např. VirtualDub) s ním neumí pracovat a je potřeba VCM kodek nainstalovat (např. od firmy Mainconcept). Tyto programy většinou neumí ani načíst AVI typu 1 nebo zobrazí jen video bez zvuku.

Zbývá už jen jedna maličkost - výstup. Nahrání videa zpět do kamery se říká Print to tape, ne všechny kamery ale tuto funkci umožňují. Je to dáno tím, že zařízení umožňující záznam z externích zařízení spadá v Evropě do vyšší daňové kategorie a je tak i dražší, takže v zájmu co nejnižších cen výrobci DV vstup blokují. Většinou jde ale o softwarovou záležitost a u většiny modelů jde zase odblokovat. To, že kamera tímto zásahem ztrácí záruku, není snad třeba připomínat.

Dnešní trend ale směřuje někam úplně jinam - DVD. Se zlevňováním DVD vypalovaček a stolních přehrávačů dochází k masovému rozšíření a za nedlouho bude mít DVD přehrávač doma každý. Takže je výhodné video převěst do MPEG-2 formátu a vypálit na DVD nebo na CD pro pozdější přepálení na DVD.

Závěr

Myslím, že tyto základní informace by měly stačit k prvnímu skoku do zpracování videa z DV kamer na počítači. Další informace lze najít v jiných článcích na tomto serveru, s praktickou obsluhou jednotlivých programů se musí většinou každý poprat sám. Takže Vám přeji hodně skvělých záběrů a spoustu natočeného a sestříhaného materiálu.