Historie spotřební elektroniky - 1. díl: Jaký byl vývoj?

Digitální kompresní formát MP3

Jde sice o ztrátový formát komprese hudebních souborů, ale právě pro svou dostupnost a především díky masivnímu rozšíření internetu a výpočetní techniky zasáhl především mladší populaci, která díky svému zájmu zpopularizovala tento formát. Vývoj tohoto formátu je připisován německému vědci Karlheinzi Brandenburgovi, řediteli pobočky Frauenhoferova ústavu pro mediální komunikaci v Ilmenau, a jeho vědeckému týmu.
V roce 1987 začal s vývojem, který byl korunován výsledným formátem kodeku MPEG-1 Layer III (zkráceně MP3) v roce 1991 a krátce na to uznán jako ISO formát. Oblíbenost tohoto nejrozšířenějšího formátu uznali i výrobci spotřební elektroniky, kteří nejen vybavili svá zařízení CD mechanikami určenými pro čtení tohoto formátu, ale i dekodéry a postupem času i porty USB a čtečkami paměťových karet. Dnes tento formát neodmyslitelně patří k přehrávání hudby, i když kvalita zvuku je slabší než v originálním podání.

Televizor a televizní vysílání

První mechanický televizor byl sestrojen v roce 1925 Johnem Bairdem, který založil i první televizní společnost Television Ltd. Spolehlivost mechanického televizoru byla velice malá a využití prakticky nemožné. Dokázal ale přenést tónovaný obraz v reálném čase, a to za použití mechanické televize.

Výsledný obraz měl pouhých třicet řádků, údajně akorát na to, aby byla rozpoznatelná lidská tvář. V 30. letech 20. století dochází k přechodu na elektronický princip televizoru. Jeho autorem byl vědec ruského původu V. K. Zworykin, který pracoval ve Spojených státech. V roce 1923 patentoval svou snímací elektronku, kterou nazval ikonoskop, a přijímací elektronku nazvanou kinetoskop.
Technologie v praxi ukázala nedokonalost tohoto principu, obraz byl mnohem horší než u mechanického televizoru. Vývoj elektronického snímání a zobrazování obrazu však naštěstí neustal a díky vynálezu katodové trubice již v roce 1897 německým fyzikem Karlem Ferdinandem Braunem se podařilo vývoj posunout kupředu jak v oblasti snímání obrazu, tak především jeho reprodukce.

První světová válka znamenala zastavení vývoje, ale již v roce 1936 se podařil první televizní přenos z olympiády v Německu a tím začalo první vysílání televize. První počátky televizoru, jak jej známe dnes, se datují do roku 1926 do Maďarska, kde Kálmán Tihanyi sestrojil první CRT televizor. Stálé docházelo k překotnému vývoji při honbě za lepším a věrnějším obrazem. V letech 1927 a 1928 se v Rusku a v Americe představují vylepšené modely televizní obrazovky.
Až v roce 1929 byl v Německu představen přístroj, který byl schopen vstoupit na trh jako plnohodnotná televizní obrazovka CRT. Dne 2. listopadu 1936 začalo pravidelné vysílání televize BBC. Již v roce 1940 byla představena technologie pro barevnou televizi. Vývoj ovšem nejdříve potřeboval schválit mezinárodně uznávaný formát vysílání NTSC, a to v roce 1941. První barevná televize byla představena v USA roku 1950 jako výsledek vývoje společnosti CBS. Do Evropy se barevná televize dostala až v roce 1967.

Od CRT k OLED

CRT televizory však nezůstaly jedinými obrazovkami. Již v roce 1936 popsal princip plazmové televize již zmíněný maďarský vědec Kálmána Tihanyi. Až v roce 1983 představila společnost IBM první 19" monochromatický plazmový panel. V roce 1992 představila společnost Fujitsu hybridní plnobarevný plazmový panel o velikosti 21". V roce 1994 se do vývoje vložila společnost Panasonic ve spolupráci s Plasmaco a vývoj se blížil k finální podobě.
Roku 1996 firma Fujitsu představila první komerční plazmový televizor s úhlopříčkou 42". Vývoj neustal především proto, že finanční a provozní náročnost těchto televizorů byla obrovská. První plazmové televizory, řečeno s nadsázkou, více topily, než svítily. I přes veškerou snahu výrobců a vývojářů se ukazuje plazmová televize jako slepá ulička, tedy alespoň z obchodního hlediska. Konkurenční technologie plochých LCD obrazovek s LED nebo CCFL podsvícením se na trhu prosazují mnohem lépe a účinněji. I tak má však plazmová technologie stále početnou skupinu příznivců, kteří na ni nedají dopustit. Porovnání plazmy a LCD jsme se věnovali zde.
Využití tekutých krystalů v praxi jako první patentovala společnost Marconi Wireless Telegraph roku 1933. Až v roce 1970 se podařilo vyrobit stabilní a levný krystal, který našel své první zobrazovací využití (kalkulačky, měřicí zařízení atd.). V roce 1988 společnost Sharp představila první LCD televizi. Od tohoto okamžiku začala éra plochých televizních panelů.

Vlastnostem jednotlivým typům technologie LCD panelů máme věnovaný tento článek.

Nejmladší z poměrně rozšířených plochých televizorů je LED televizor, což je klasická LCD technologie používající k podsvícení LED diody namísto podsvětlovacích trubic. První zmínky o LED podsvícení se datují již do roku 1907, ale tehdy využití pro televizní obrazovku nikoho ještě ani nenapadlo.

První funkční prototyp LCD s LED podsvícením byl předveden v roce 1977. Vývoj vedoucí k LED televizoru měl ovšem před sebou ještě dlouhou cestu. Až v roce 2004 představila společnost Sony první komerční LED televizi a o rok později ji začala prodávat. Nyní se odehrává na trhu litý boj mezi plazmovými, LCD a LED televizory o přízeň zákazníků. CRT televizor se tak stává historií.
Velkým příslibem jsou OLED televizory (Organic LED), které využívají matici ze speciálních organických materiálů. Tady se již nejedná o podsvícení LCD panelu. Svítivé diody tvoří přímo jednotlivé subpixely obrazu. První hmatatelné úspěchy ve vývoji svítících polymerů se datují do poloviny 90. let a od té doby se technologie neustále zdokonalují.

OLED displeje jsou v dnešní době hojně využívány především v mobilních zařízeních, kde nedosahují ještě tak velkých úhlopříček, jaké bychom potřebovali pro televizory. Mnoho výrobců už předvedlo desítky prototypů větších panelů, ale masová výroba v obdobném rozsahu jako u LCD televizorů prakticky doposud nezačala. Jediné dva sériově vyráběné OLED televizory představily společnosti Sony (XEL-1, září 2007, viz naše recenze) a LG (15EL9500, srpen 2009).
To se má ale již brzy změnit – Samsung již brzy rozběhne masovou výrobu OLED panelů v 5.5G továrně (podrobnosti zde) a v příštím roce by měl v 8G továrně produkovat OLED panely s úhlopříčkou 55", což bude už zajímavá velikost.

Podrobnosti o technologii OLED se dozvíte v tomto článku a informace o předpokládané dostupnosti na trhu zde.