Souhlasím s vámi. Jen si dovolím poznamenat, že těch dětí, které jejich rodiče opravdu účinně ­(tedy preventivně­) chrání, je minimum. Většina takzvané rodičovské ochrany spočívá v delegování této ochrany na někoho jiného ­(na školu, na okolí, na společnost ...­) a v následnou hysterickou snahu potrestat někoho jiného v případech, kdy delegovaná odpovědnost za děti selže.

S tím přemnožením živočišného druhu homo sapiens je to taky jednoduché. Živočišný druh může vyhynout ­(nebo se dramaticky snížit jeho populace­) v případech, že:
1­) nad ním ­"globálně­" zvítězí jiný živočišný druh nebo nemoc ­(což se v novodobé historii zatím naštěstí nestalo­)
2­) přemnoží se tak, že ho ­"planeta neuživí­" ­(toto se zatím úspěšně řeší přechodem na ­"supermarketové­" syntetické náhražky potravin­)
3­) se vyvraždí navzájem ­(kvůli potravě, nějaké ideologii ...takové snahy tu byly, jsou a budou stále, ale žádná ­"totální­" zatím naštěstí nebyla­)
Čili to, že se o vyhynutí vlastního druhu usilovně snažíme ještě neznamená, že jsme už došli do ­(těsné blízkosti­) bodu zvratu.

Nahrávkou obrazovky máte na mysli to, že si pustím film třeba na PC, kameru mobilu namířím na obrazovku monitoru, pustím nahrávání a takto si zkopíruji film do mobilu?

To o srovnatelných výrobních nákladech na LCD a plasmové televizory máte z nějakého spolehlivého zdroje? Já žádné informace ­"od zdroje­" nemám, ale moc pravděpodobné se mi to nezdá z jednoduchého důvodu: prodejní ceny jsou při stejných úhlopříčkách a srovnatelných výbavách plusmínus srovnatelné. Přesto výrobci, kteří prodávají obě technologie, v reklamách vnucují prakticky jen a pouze LCD. Rovněž někteří výrobci obou technologií s plazmami skončili a pokračují jen ve výrobě LCD. Proč? Já se domnívám, že vysvětlení je velice jednoduché ­- protože jde o byznys a na plasmách je menší marže ...

Protože žádný nezávislý tester nemá povinnost otestovat všechny existující typy přístrojů v dané kategorii.

Už jen nadělat z ústavy trhací kalendář a prolomit ústavní právo nevypovídat a bude vymalováno.

Můžete uvést typ toho setu Trust? Je to Wireless Deskset USB? U něj ale píšou dosah až 3 metry, což není nic moc:
http:­/­/www.mader.cz­/set­-trust­-wireless­-deskset­-cz

Trust Wireless Slimline Media Deskset má dosah 8 metrů, ale stojí přes pětistovku:
http:­/­/www.mader.cz­/set­-trust­-wireless­-slimline­-media­-deskset­-cz
U něj by mi vadil u klávesnice malý Enter a atypické rozložení kláves v bloku Insert, Delete, Hone, End, Page Up a Page Down.

Zrovna AQ s jejich bednami osazenými měniči s konstrukcí starou přes 30 let bych nikomu nedoporučoval. Samozřejmě že při špatném výběru lze koupit za stejné peníze i horší bedny než AQ, ale na druhou stranu při správném výběru lze za stejné peníze koupit bedny výrazně lepší než AQ.

Domnívám se, že s těmito Geniusy byste si oproti reproduktorům vestavěným v televizoru moc nepomohl ­- papundeklové bedničky s pidirepráčky o průměru 7,5 centimetru nemají šanci normální obývák rozumně ozvučit. Repráčky o průměru 7,5 centimetru hrají reálně tak od 100 Hz nahoru a jsou vhodné maximálně do PC speakerů nebo do satelitů u systémů se subwofwerem. A nazývat bedničky o rozměrech 40 x 11 x 14 centimetrů sloupovými snad nemůže ani Pigmej ...

To měla být reakce na příspěvek od Naith_cz:
"ale co je mi to platné, když mi to manželka nedovolí dát do bytu, protože to je ošklivé jako noc...­"
https:­/­/www.tvfreak.cz­/disc_doc­-NE082E86C7791A4E8C12578600071E111.html?ansid=1

http:­/­/felicia.manas.name­/jak­-strikat­-plasty/

http:­/­/felicia.manas.name­/jak­-strikat­-plasty/

Pro audio se mi zdá ideální přehrávač z rodiny Logitech Squeezebox. Zvukově jsou velice dobré a žádné multimediální krabičky se s nimi nedají absolutně srovnávat. Displej na dálkovém ovladači má taky třeba TEAC WAP­-2200. Dalším řešením je připojit k jakékoli multimediální krabičce malý LCD monitor ­- třeba bazarový 15­" se koupí kolem 1000 Kč

Dovolím si poznámku k plovoucí podlaze. U nás se výraz plovoucí podlaha chybně používá pro nášlapnou vrstvu podlahy z lamel pohozených na pár milimetrech Mirelonu. Plovoucí podlaha ale neznamená nášlapnou vrstvu z lamel z tvrzeného papíru, laminátu a u těch nejdražších ze skutečného dřeva. Lamelová podlaha na pevném podkladu je z akustického hlediska naprostá katastrofa. Horší už je asi jen dlažba, beton a podobně.

Skutečná plovoucí podlaha je konstrukční řešení celé podlahy a znamená pružné uložení roznášecí vrstvy podlahy. Například já mám doma skutečnou plovoucí podlahu, přestože nášlapnou vrstvu tvoří PVC.

Konstrukce je taková, že na nosné vrstvě je 40 mm vysoká pružná vrstva minerální vlny, na minerální vlně leží dvě vrstvy OSB desek jako roznášecí vrstva, které nejsou nijak pevně spojeny s nosnou vrstvou ani zdmi, a na OSB deskách leží čtyřmilimetrové PVC.

Doporučuji akustické textilie namočit ve studené vodě a přiložit na čelo. Všichni nebydlí v panelovém holobytě a majitelé levných 5.1 sestav nemají tak vysoké nároky jako pravověrní Hi­-Fisté. Akustika místnosti samozřejmě vliv má, ale pro sestavy do 50 tisíc Kč postačí běžný ­"zabydlený­" obývák.

Přesně tak. A já bych si přál ještě RGB výstup na SCARTu, protože plánuji s mojí CRT TV ještě nějaký čas vydržet

Nějaký ­"globální­" fungující systém cílených reklam je podle mě ještě hodně daleko. Ono to v principu vypadá hrozně jednoduše, ale není. Pokud se vezme jako příklad třeba ­"Atlas hub­" ­(Facebook­), tak to nefunguje ani na něm ­- a přitom je to uzavřený systém, který má o uživatelích informací dost a má vlastní reklamní systém, takže má k tomu všechny předpoklady ­- a přesto zřejmě žádné cílené reklamy nejsou používány. Například pokud jeden uživatel uvedete jako bydliště České Budějovice a druhý Ústí nad Labem, stejně budou oba obtěžováni naprostými reklamními nesmysly ­- třeba reklamami na návštěvu hospody ve Zlíně. Takže to nefunguje ani v takovýchto úplně jednoduchých závislostech ­- natož aby to fungovalo podle nějakého systému, který sleduje chování uživatele.

"Reklamní byznys­" zřejmě naráží na problém s penězi. Opravdu velké peníze má jen omezený počet zadavatelů reklamy ­- například mobilní operátoři, výrobci­/distributoři léčiv, kosmetiky, pracích prášků a podobného chemického šmejdu. Pokud se nepletu, tak například v ČR z veškerých peněz utracených za reklamu utrácí nějakých 90 procent asi 10 zadavatelů ­(firem­). Předpokládám, že ČR není výjimka. Tito největší zadavatelé reklamy jsou zřejmě konzervativní, sázejí na plošné masírování a nechce se jim investovat do rozjezdu neověřeného byznysu.

Druhý ­"subjekt­", který má peníze a zájem na plošném sledování, je ­"Velký bratr­". Ten peníze získává snadno od daňových poplatníků ve formě všemožných daní pod pohrůžkou trestního postihu ­- tyto násilně odebrané peníze následně používá proti samotným daňovým poplatníkům.

Můj předpoklad je, že v budoucnu vznikne jedna velká databáze informací o Ovčanech, kterou bude využívat jak ­"Velký bratr­", tak reklamní průmysl ­- samozřejmě pod hesly ­"kdo nedělá nic nezákonného, nemusí se ničeho obávat­" a ­"cílená reklama je pro vaše dobro­".

Nikde nevidím úhlopříčku 37­" a řadu X. To se mi nezdá dost prozíravé, protože spousta zákazníků kupuje i menší úhlopříčky než 42­" ­(i když to považuji za hloupost­) a takto skončí u LCD. Řada X se mi taky zdála zajímavá poměrem cena­/výkon ...

Pokud u originálního ovladače zlobí některá tlačítka ­- je potřeba je mačkat větší silou nebo opakovaně ­- pak nejčastější příčiny jsou dvě:

1­) Ovladač byl politý nějakým nápojem. Stačí ho rozebrat, kryty a klávesnici umýt ­"jako nádobí­" v roztoku saponátu ­(klávesnici samozřejmě ručně a šetrně ­- ne v myčce­) a kontaktní pole na plošném spoji ­"odhumusit­" a odmastit třeba lihem.

2­) Jsou ­"omačkané­" kontaktní plochy z vodivé gumy na spodní straně tlačítek klávesnice. V některých prodejnách elektronických součástek lze koupit sadu na opravu dálkových ovladačů, která obsahuje náhradní samolepicí kontaktní plochy ­- ty se nalepí přes stávající nefunkční kontaktní plochy.


Zmíněné univerzální dálkové ovladače ­"značky­" SilverCrest fon LIDL jsou výtečné. Naposledy prodávaný model KH2159 za 169 korun má ale trošku problém se směrovostí ­- musí se mířit přímo na ovládaný přístroj.

Ono je to subjektivní ­- vy třeba máte rád vše pohromadě, takže by vám vyhovoval článek obsáhlejší. Jenže obsáhlejší článek by zase odradil spoustu jiných čtenářů a ruku na srdce ­- já se obávám, že převažují netrpěliví čtenáři, kteří jsou zdeformovaní zkratkovitým vyjadřováním médií bez souvislostí. Já osobně si myslím, že délka článku je tak akorát a beru to tak, že koho toto téma zaujme, tak materiálů jdoucích více do hloubky ­"VyGooglí habakuk­". A chvála autorovi za každého poučeného čtenáře, který když dokáže tento článek pozorně přečíst celý, tak bude alespoň poučeným zákazníkem, který nepoctivým výrobcům a obchodníkům neskočí na ty neodpornější a do očí bijící marketingové lži.

A ten měkký napájecí zdroj neodejde, pokud bude delší dobu několikanásobně přetěžován? Zkrátka takhle jednoznačně to taky nelze říct. Naprostá většina čínské elektroniky má poddimenzované napájecí zdroje a chladiče koncových zesilovačů. Většinu výkonových zesilovačů tvoří kopie integrovaných obvodů řady TDA s různě nefunkčními ochranami proti přetížení nebo přehřátí. I většina typů originálních TDAček není vhodná pro připojení k reprosoustavám s impedancí výrazně nižší než 4 Ohmy. Některé modely jsou i striktně určené pro jmenovitou impedanci 8 Ohm. V každém případě je při připojení zátěže pod 1 Ohm vysoké riziko nějaké poruchy ­- ať už koncového stupně nebo zdroje z důvodu proudového nebo tepelného přetížení. Samozřejmě může dojít i k situaci, že několikanásobné přetížení způsobí velký pokles napájecího napětí, který si zdroj i koncový stupeň nechají líbit po libovolně dlouhou dobu ­- ale sázet se na to rozhodně nedá.

Ohledně P.M.P.O. a argumentace s nábojem uloženým ve filtračních kondenzátorech napájecího zdroje ­- toto je samozřejmě pravda a napájecí zdroje zesilovačů ve třídě B a AB se běžně konstruují tak, aby zesilovač dokázal pokrýt tranzienty v hudebním signálu trvající řádově milisekundy tím, že si na signálové špičky bere energii uloženou ve filtračních kondenzátorech. Ovšem tento reálný krátkodobý špičkový výkon se blíží teoretickému hudebnímu výkonu ­- je tedy zhruba jeden a půl násobkem sinusového výkonu. Rozhodně není v řádu desetinásobků až stonásobků sinusového výkonu, jak bývá běžné u nesmyslného údaje P.M.P.O.

P.M.P.O. ­"výkon­" se počítá jak? Jako elektrický výkon, nebo podle ­"Marketingova­" zákona?
Elektrický výkon P = U x I ­(jasně, takto přesně to platí pro stejnosměrný proud­).
I je veličina závislá na U a R a platí, že I = U ­/ R.
Takže P = U x U ­/ R. Bez odporu se nehneme ani ­"teoreticky­".

Prakticky ­- zesilovačů schopných pracovat do zátěže 0,72 Ohmu je hodně málo a ve většině případů se jedná o hodně drahé Hi­-Endové zesilovače. U nich se zpravidla ­"pseudoúdaj P.M.P.O.­" neuvádí. Pokud se připojí zátěž 0,72 Ohmu na běžný zesilovač, zareagují ochrany zesilovače proti přetížení a žádný P.M.P.O. výkon se nekoná. Šmejdská čínská P.M.P.O. atrapa zesilovače bez ochran při zátěži 0,72 Ohmu odejde do křemíkového nebe ...

P.M.P.O. se překládá ­"Pro Mozkově Postižené Občany­" :­-­)

Doplním, že výkon uváděný u zesilovačů pro domácí použití ­(Hi­-Fi­) a pro profesionální použití ­(PA systémy­) je něco zcela jiného. Hi­-Fi zesilovač například 2 x 100 W není schopen tento výkon dodávat konstantně ­- PA zesilovač ano. U Hi­-Fi zesilovačů to totiž vůbec není potřeba, protože hodnoty jako 2 x 100 W jsou hodnoty potřebné jen a pouze pro pokrytí špiček v signálu ­(hudbě­) ­- tzv. tranzientů ­- bez limitace a při hlasitostech, kdy ­"teče krev z uší­".

Při běžném domácím poslechu se totiž střední hodnota potřebného výkonu pohybuje v řádu setin až desetin Wattu a střední hodnota výkonu 1 Watt už je řádná párty­". Špičky signálu při běžném poslechu málokdy dosáhnou 10 W. Já mám zesilovač s indikátory okamžitého výkonu a reprobedny s citlivostí 90 dB, takže to mám před očima denně.

Z toho plyne tento závěr: při běžném poslechu hraje klasická stereo sestava s ­"poctivým­" zesilovačem 2 x 100 W subjektivně stejně nahlas jako plastikové PC Speakery s vestavěným zesilovačem o skutečném výkonu 2 x 2 W. A to proto, že potřebná střední hodnota výkonu se pohybuje v setinách až desetinách Wattu. Problém je s tranzienty ­- PC Speakery je ­"oříznou­" ­- tedy zahrají se zkreslením v desítkách procent.

Ta finta s úhlopříčkou o palec větší je prima vyčůranost, která má za úkol znesnadnit cenové srovnání s konkurencí. Podobně to řešili třeba výrobci potravin, když začali balit potraviny do atypických hmotností a objemů ­- třeba jogurt objemu 0,182 litru. Tím vyprovokovali protiopatření, kdy prodejci mají povinnost uvádět i cenu přepočtenou třeba na 1 litr nebo 1 kilogram výrobku. Bude u TV povinnost uvádět cenu za 1 palec úhlopříčky?

Taky to připomíná reklamní slogan Škodovky ­"Kousek auta navíc­", kdy Škodovka postavila Octavii na podvozku a technice auta kategorie kompakt ­- na staré verzi Audi A3. Ten ­"Kousek auta navíc­" tvoří zbytečné převisy, díky kterým Octavia odpovídá délkou autům nižší střední třídy. Samozřejmě není prodávána za cenu kompaktu ani nižší střední třídy, ale za cenu auta střední třídy.

Přenosný Ghetto Blaster bez krycích mřížek přes membrány reproduktorů? Jakpak dlouho asi membrány vydrží nepoškozené? Už vidím, jak ­"hustej gangsta­" piští ­"bacha na moje repráky­".
Zdá se mi to jako ještě větší nesmysl než nechráněné membrány subwooferů v kufrech tuzingových aut, protože tuzeři na rozdíl od ostatních nepoužívají auta k přepravě osob ani nákladu.