To to nikdo nevíte ??? Dnešní zesilovače pracují normálně s 24bit a 192KHz, žádnej jen mastering jak je uvedeno v tomto článku, autor asi neví jaký se píše rok ... 2008 ...

Pardon, u tioho AAC a WMA samozřejmě také 160kbps!

NCDQ je spíše subjektiví. V tichém prostředí a na kvalitní aparatuře jsou mp3 pod 256 kb­/s znát. V autě, venku, se člověk normálně nedokáže tak soustředit jen na hudbu, proto mu to nepřijde. Taky záleží na hudbě. Elektronická hudba není tak náchylná na kompresi, ale akustická ­(např. sbory, smyčce­) se na stejném bitrate už nedá poslouchat. Vždy záleží na kvalitě původní nahrávky.

Dynamická komprese je věc zcela nezávislá na formátu. Dá se aplikovat na PCM, MP3 i AAC. S kompresnim formátem to nemá nic společnýho.

Ano, samozrejme, da sa aplikovat kde len chces. Lenze nie tak lahko. Je na to potrebny znacny preprocessing­/analyza a vysledok v ziadnom pripade nemusi byt dobry.

Ide mi o to, ze v AC3 aj DTS su dodatocne informacie, vdaka ktorym je potrebna nulova analyza na strane prehravaca. Proste sa aplikuje aktualny stupen zosilnenia pre kazdu casovu jendotku podla vlozenych dat DRC. Toto zarucuje, ze analyza­/preprocessing sa robi na strane masteringu a ze vysledok bude rovnaky vsade kde bude kompresia aktivovana. Tym padom by to vsetky prehravace podporovali a na strane masteringu by to s uspechom mohli zacat pouzivat na zvysenie kvality a zaroven aj ­"hluku­".

Já se zabývám zvukem jako muzikant a zvukař.Kompresní formát a komprese dynamiky jsou dvě různé věci.Např.:máš malej trazistorák a chceš rozumět textum v písni a mluvenému slovu,tam se použije komprese dynamiky.Používají ji všechna rádia snad s vyjímkou čro3 a 2.Komprimuje se při masterovani cd,aby až si to někdo pustí na ­"plážáku­" v pokojíčku,slyšel i ty slabý zvuky v intru atp.Vlastnost uší je taková že co je víc nahlas,líp zní,uchu se to víc ­"líbí­".ovšem zvuk má svojí max hranici,v digi je to 0dB.Když se to dobře zkomprimuje dynamicky,nepřesáhne to onu 0dB,ale ucho to vnímá jako hlasitější­(tedy líbivější­).
S dynamickou kompresí bys neuspěl u vážné hudby,kde se naopak toto nepoužívá,nebo jen minimálně,spíše u starších záznamů na palcku atp,kde dynamický rozsah orchestru překročil možnosti média.Toto obstaral zvukař,kterej původní rozsah trochu zmenšil.
Myslím si,že není nic platný,že by sis tu dynamiku omezoval až v přehrávači,protože to není tak jednoduchý,jak se zdá­(zvukaři používají několikapásmové kompresory s množstvím různých parametrů a co se hodí pro jeden typ hudby,už vadí jinému­).Určitě by ti brzo lezly na nervy efekty,který umí takovej kompresor nadělat,když není správně nastaven.i zvukaři vědí,že použití kompresoru je vždy kompromis...Vím,že ti šlo o vyrovnání dynamiky přidáním informací do datovýho toku a jejich sw zpracování.

Větší kámen úrazu vidím v kompresi dat.mp3 na 128 a cd na kvalitním aparátu pozná snad každej...samo že to třeba nevadí do auta,kde je okolní hladina hluku docela vysoká a aparát taky nebude úplně super.Já osobně,co mě zajímá si sháním v cd kvalitě­(16bit­/44,1kHz­).
Co se týče muzikálnopsti,na desku zatim podle mě nic nemá...samo ale na to musí být dobrý apec.nezapomenutelným zážitkem byl poslech starý desky Ivana Mládka a taky Modern Talking,kde bylo krásně slyšet nedokonalosti tehdejších elektronických nástrojů a efektů.
Mě osobně je nejsympatičtější vorbis...ke zvuku se chová velmi ohleduplně.zmiňované accplus je třeba super na netový rádio,ovšem plochost tohoto zvuku skutečně nesnesitelná,pokud tedy neposloucháte elektronickou hudbu,kde to zas tak nevadí.

Mastering je na celou diskusi. Jak jsem privital nastup nekomprimovanych formatu na BD, kdyz DVD Audio a SACD ustupuje ze slavy ­(nektere Labely je jeste delaji, skoro vyhradne jazz a vaznou muziku­). Porovnat si dnes Dark Side Of The Moon na puv.vinylu s remasterovanou SACD verzi je uzasna vec. Jednak se poklonime mistru Gutthriemu za mastering, o kterem prohlasil Roger Waters...takto jsme to chteli mit ­(na legendarnim kvadrofonnim albu­). Pak to ale srovnam...a, proste mi ten puvodni mellotron z Abbey Road­(EMI­) zni lip. A to byla prosim masina velka jako pracka, ktera umela jen 4 tony. Tecka.
Cerna deska ma holt porad v necem navrch. A pokud bychod zabruslili na tenky led symfon.orchestru nebo dokonce opery ­- lidi zlati, drazka v cernem vinylu obsahuje signaly s frekvencemi az 150kHz, a kvalitni prenosky typu MC, jsou schopne signaly snimat. Aspon jeden clen kazde nastrojove skupiny
vyzaruje zvuk s dostatecnou energii i nad 40kHz a spektralni slozeni nekterych nastroju dosahuje
az k 105 kHz.Napriklad trubka ma harmonicke az do 80kHz, housle a hoboj nad 40kHz, pricemz 40% jeho akusticke energie vznika nad 20kHz. Je tezke toto prohnat kompresorem a neznicit zvuk, ktery mozna neni zcela meritelny ­(neni to kvantizacni rada­), ale umi vyvolat pocity. To se zmerit neda.
Ke kompresnim formatum jen tolik, ze vznikly z nouze a stale se hledaji adekvatni algoritmy, ktere by dokazaly prestat predstirat, ze ucho je vlastne docela hloupy organ a sluch jen nedokonaly smysl.
My, kdo hrajeme nebo koncertujeme, vime, ze je to asi nejcennejsi smysl, ktery mame. Vyrazeni ze spolecnosti jsou totiz opravdu vice lide hlusi, nez slepi.

Jo jo, černá placka ­(ale ona ani nemusí být černá­) má pořád něco do sebe.
Taky je to jediný fyzický format na vzestupu. CD upadá, SACD upadá, DVD Audio upadá....
Poslouchat The Wall na Japonském výlisku je pořád zážitek. Člověku ani nevadí občasné praskání.
Jsem zvědavý na nový re­-mix Oldfieldova Incantations, který vyjde i na Vinylu ­(předchozí alba v re­-issue vyšla na vinylu pouze s původním mixem­). Mix možá bude lepší, ale co ten nový výlis? Spousta lidí tvrdí, že ty nové výlisy stojí za starou belu... no nevim.

mně zase zní líp paket ­(v telekomunikacích se spíš používá paket­), ale možná by správně měl být rámec, no hlavně že se chápem.

v telekomunikacich se pouziva i paket i ramec, ale kazdy ma sve misto:­)...napriklad Ethernet ramec a IP paket...nelze vsak zamenit...pokud je psano, ze se neco deli na frames=ramce, tak bych to jako paket neprekladal...

vzdy pouzivam ­"frejm­" takze by to asi melo byt ramec, ty cesky preklady zazitych anglickych vyrazu mi moc nejdou :)

No jeden důvod je matematický, ale ten obecný, proč právě okolo 40kHz je ten, že jeden cyklus, tedy sinusoida jsou vlastně dvě půlsinusovky, každá s opačnou polaritou, tedy dva nepodobné, dokonce protichůdné údaje! A jelikož se počítalo s digitální přenosem či záznamem frekvencí, i když né každým než podvědomě slyšitelnou ­-20kHz! Tedy 2 půlvylny x 20kHz = 40kHz!
Jinak u digitálu může být i šumafuk, jaká bude vzorkovací frekvence audia a videa bez ohledu na analogové PAL či NTSC :­-­) ­(bylo to děláno tak spíše jen kvůli analog. výstupům kamer a AV vstupům analogové CRT TV, kdy se často zvuk moduluje jako anténní signál pro účely rozvotu či TV vysílání! Doufám, že tato úra končí, ale drží se mrcha...)

Proč 40kHz? Protože Shannon­-Nyquist, víc snad není třeba dodávat. Samozřejmě, že na rozlišení frekvence musí být známa kladná i záporná část půlvlny, proto je to dva krát. Navíc to musí být více ­(a ne rovno­) než dvakrát, protože hrozí, že se trefíme do průchodu nulou a tím pádem budeme přenášet samé nuly. To 44.1kHz pak vychází z toho uložení na video pásku pomocí klasických video obvodů, kde se hledal nejbližší možný násobek nad 40kHz.
U klasického digitálu se již samozřejmě v podstatě na nějaké vzorkování nehraje, může být libovolné a zaplať pánbůh, že ten analog končí. Hlavním měřítkem je pak záznamové médium, což dnes u pamětí ­(ne pásky­) nehraje roli.

Nevěděl jsem přesně čísla, z čeho se vycházelo, tak jsem to nechtěl moc rozpitvávat, takže díky za doplnění :)

Ten výpočet jetrochu násilná a až druhá část, první je nemenší adresovatelný blok za 1­/75 vteřiny a ten vyhovuje pro případnou spolupráci v TV normě, kvůli NTSC byla navržena i použita ­( ve velmi malém počto CD i vzorkovací freq. 44,056 kHz.
Ta 1­/75 je 2352, 8mi bitových slov a to se používá jen jako 2k blok pro data. Více v červené a oranžové knize nebo IEC 901.

Souhlas. Moc díky. Nejzajimavejsi byly pro me prvni 2 stranky, ale i ty ostatni byly dvyborny. jen tak dál