Nový autorský zákon zakazuje kopírovat chráněné CD a DVD
18.5.2006, Radek Jahoda, aktualita
Už i v Čechách prošla novela autorského zákona zavádějící poměrně značné změny, takže určitě neuškodí, když se na ně podíváme. Vychází ze směrnice Evropské unie 2001/29/ES o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.
Podobný zákon již prošel např. i ve Francii a Německu. My se samozřejmě zaměříme na moderní díla na moderních nosičích - tedy především CD a DVD, patří sem i počítačové programy.
Hlavní změnou v tomto případě je, že již není povoleno kopírování těchto nosičů ani pro osobní potřebu, pokud jsou tyto vybaveny ochranou proti kopírování. Kopírovat je povoleno pouze díla veřejná, která již byla veřejnosti poskytnuta. Nemohu si pomoci, ale stále zde chybí vůbec klasifikace toho, co je umělecké dílo a duševní vlastnictví. Pokud vezmeme v úvahu například hudební CD, tak umělecké dílo je rozhodně samotná hudba a také booklet, rozhodně za to ale nelze považovat samotný nosič a krabičku, protože se jedná o komerční výrobek. Tento zákon ale do role uměleckého díla pasuje právě i tyto výrobky. Zákaz kopírování lze určitě podpořit, pokud by existovala cesta, jak si například zničené CD vyměnit za cenu nosiče a neplatit opět celou cenu i za obsah, který jsme již jednou zaplatili. To samé platí i pro použití díla v jiném přístroji - například v MP3 přehrávači, do kterého si prostě CD nevložíte. Pokud není možno obsah legálně zakoupeného nosiče překopírovat do jiného zařízení k použití, ke kterému je určeno (poslech atd.), tak dochází k omezení užívání tohoto duševního díla (a k omezení osobní svobody?). Zákaz kopírování by tedy byl v pořádku, pokud by byla ponechána možnost platit za užívání díla jen jednou - první koupě díla za plnou cenu, další jen za cenu nosiče. Pak by vše bylo v pořádku. Takto ale nemohou zákonodárci čekat, že tímto zabrání kopírování a už vůbec tím nezabrání černému trhu, který byl nelegální i podle starého zákona.
Do novely se dostala i stať o zákazu natáčení v kině. Zde jde pouze o doplnění, protože toto bylo v podstatě nelegální i dnes. Opět ale jde pouze o plácnutí, protože tento typ "černé" distribuce již v podstatě není používaný, protože doba mezi uvedením v kině a doba vydání díla na DVD je již značně zkrácena. Navíc lidé jsou dnes již zmlsaní kvalitou DVD a většinou po nekvalitním videu natočeném kamerou netouží. Černého trhu se to nedotkne vůbec, protože tento zdroj nepoužívá.
Dá se tedy říci, že tento zákon byl vydán jen pro uchlácholení vydavatelů, kteří po něm touží, pro umělce a vlastníky duševního vlastnictví nepřináší nic a neřeší problémy současného hudebního ani filmového trhu. Ke snížení kopírování nedojde, k potlačení trhu také ne, takže k čemu je takový zákon? Pokud byste si chtěli tento zákon přečíst, můžete začít zde, docela dobrý rozbor zákona pak najdete například na Technetu. Jaký je Váš názor?
Hlavní změnou v tomto případě je, že již není povoleno kopírování těchto nosičů ani pro osobní potřebu, pokud jsou tyto vybaveny ochranou proti kopírování. Kopírovat je povoleno pouze díla veřejná, která již byla veřejnosti poskytnuta. Nemohu si pomoci, ale stále zde chybí vůbec klasifikace toho, co je umělecké dílo a duševní vlastnictví. Pokud vezmeme v úvahu například hudební CD, tak umělecké dílo je rozhodně samotná hudba a také booklet, rozhodně za to ale nelze považovat samotný nosič a krabičku, protože se jedná o komerční výrobek. Tento zákon ale do role uměleckého díla pasuje právě i tyto výrobky. Zákaz kopírování lze určitě podpořit, pokud by existovala cesta, jak si například zničené CD vyměnit za cenu nosiče a neplatit opět celou cenu i za obsah, který jsme již jednou zaplatili. To samé platí i pro použití díla v jiném přístroji - například v MP3 přehrávači, do kterého si prostě CD nevložíte. Pokud není možno obsah legálně zakoupeného nosiče překopírovat do jiného zařízení k použití, ke kterému je určeno (poslech atd.), tak dochází k omezení užívání tohoto duševního díla (a k omezení osobní svobody?). Zákaz kopírování by tedy byl v pořádku, pokud by byla ponechána možnost platit za užívání díla jen jednou - první koupě díla za plnou cenu, další jen za cenu nosiče. Pak by vše bylo v pořádku. Takto ale nemohou zákonodárci čekat, že tímto zabrání kopírování a už vůbec tím nezabrání černému trhu, který byl nelegální i podle starého zákona.
Do novely se dostala i stať o zákazu natáčení v kině. Zde jde pouze o doplnění, protože toto bylo v podstatě nelegální i dnes. Opět ale jde pouze o plácnutí, protože tento typ "černé" distribuce již v podstatě není používaný, protože doba mezi uvedením v kině a doba vydání díla na DVD je již značně zkrácena. Navíc lidé jsou dnes již zmlsaní kvalitou DVD a většinou po nekvalitním videu natočeném kamerou netouží. Černého trhu se to nedotkne vůbec, protože tento zdroj nepoužívá.
Dá se tedy říci, že tento zákon byl vydán jen pro uchlácholení vydavatelů, kteří po něm touží, pro umělce a vlastníky duševního vlastnictví nepřináší nic a neřeší problémy současného hudebního ani filmového trhu. Ke snížení kopírování nedojde, k potlačení trhu také ne, takže k čemu je takový zákon? Pokud byste si chtěli tento zákon přečíst, můžete začít zde, docela dobrý rozbor zákona pak najdete například na Technetu. Jaký je Váš názor?
