Particle Illusion v3.0 - Tutorial 3
20.2.2006, lada, návod
V předchozím tutoriálu jsme probírali některé vlastnosti emitorů, které jsou dostupné v okně hierarchie. Zatím jsme zcela přeskočili vlastnosti typů částic, takže se na ně pojďme podívat. Abychom se jimi mohli zabývat, musíme otevřít dialog vlastností emitoru emitter properties.
Kapitoly článku:
Preview-Náhled
Náhledové okno dialogových vlastností funguje stejně jako hlavní náhledové okno, a protože jsme o náhledových oknech zatím nemluvili, podívejme se na ně, co dokáží.
Samozřejmě, že už víte, že v náhledovém okně můžete kliknout a táhnout. Věděli jste ale, že můžete emitor táhnout až mimo náhledové okno? Pokud to uděláte, pak budou vidět jen ty částice, kterými se vrací do náhledového okna, ale tato vlastnost může být užitečná.
Pokud kliknete pravým tlačítkem v náhledovém okně, dostanete následující menu:
Menu Edges-Okraje mění okraje okna tam, kde budou částice narážet. Zkuste, co částice udělají, jakmile narazí na deflektor/odrážeč (o deflektorech se bude mluvit v dalším tutoriálu).
Nabídka Motion Blur-Rozmazání pohybu Vám umožní zvolit buď Regular-běžné nebo High-quality-vysoce kvalitní rozmazání pohybu v náhledovém okně. Použitá nastavení rozmazání pohybu (počet snímků atd.) jsou nastaveními platnými pro projekt. Z důvodů výkonové kapacity zadávejte raději běžné rozmazání pohybu.
Při editování emitoru z knihovny bude nastavení rozmazání pohybu v náhledovém okně dialogu vlastností standardně nastaveno podle toho, co bylo nastaveno v hlavním náhledovém okně -- jestliže bylo Motion Blur-Rozmazání pohybu v hlavním náhledovém okně zapnuto, bude zapnuto i při editování emitoru z knihovny. Podobně pokud editujete emitor na scéně, bude "Motion Blur" v náhledovém okně dialogu vlastností zapnuto (zatrženo), jestliže jste rozmazání pohybu povolili pro celý projekt. Toto je počáteční nastavení při otevření dialogu vlastností a můžete jej kdykoli změnit .
Zvole položku Zoom v menu, tím si zobrazíte možné úrovně zoomu v náhledovém okně. Pokud máte emitor "příliš velký" pro náhledové okno, použijte funkci zoom out, aby emitor vypadal tak, jako by byl ve větší vzdálenosti. Můžete si ho ale i přiblížit, abyste dostali zvětšený obraz emitoru.
Funkce Repeat-Opakovat se vztahuje na emitory, u nichž se některá vlastnost mění v čase -- přestanou emitovat a po určité prodlevě, jakmile se tato vlastnost přestane měnit, zase emitování obnoví. Funkce Repeat-Opakovat určuje, jaká bude tato dodatečná doba prodlevy. Pokud máte emitor s částicemi s dlouhou životností, nebo se později v průběhu života emitoru stane něco, co byste chtěli pozorovat, pak zadejte pomocí Repeat-Opakovat delší prodlevu. Nastavení se provádí v sekundách.
A nakonec funkce Color-Barva umožňuje snadnou změnu barvy pozadí náhledového okna. Není zde paleta barev, ale můžete volit mezi Stage-Scéna, používající barvu pozadí scény, Black-černá, Grey-šedá, a White-bílá. Můžete rovněž zadat Image-Obrázek a otevře se seznam všech obrázkových souborů, které byly ve složce "Preview Images" (uložené ve složce programu particleIllusion) v okamžiku, kdy byl program particleIllusion spuštěn. Do této složky si můžete vložit vlastní obrázky a ty pak využít v náhledovém okně, pokud je máte ve formátu, který umí particleIllusion přečíst. Funkce Image-Obrázek je vhodná pro získání lepší představy o tom, jak bude emitor vypadat při použití na obrázku na pozadí, ale důležité je také prozkoumat emitory, které obsahují typy částic používající funkci získání barvy z vrstvy get color from layer (budeme to probírat na konci tutoriálu).
Všimněte si, že pokud změníte barvu náhledového okna, pak druhé náhledové okno (buď v dialogu vlastností nebo hlavní náhledové okno) tuto barvu rovněž použije. Také si všimněte, že toto nastavení se uloží při ukončení programu particleIllusion a znovu se při každém spuštění obnoví.
Podívejme se teď blíže na vlastnosti emitoru na stránce pod záložkou Properties-Vlastnosti. K tomu musíme použít poněkud odlišný emitor. Zrušte dialog vlastností (props dialog) kliknutím na Cancel-Zrušit ve spodním pravém rohu dialogu. Teď klikněte pravým tlačítkem na emitor na scéně.
Zvolte v menu položku Make Line-Udělej čáru. Tím se emitor změní z bodového na lineární. Částice se budou emitovat místo z jednoho bodu podél celého lineárního emitoru. To je vše, co si v tuto chvíli o čárových emitorech řekneme.
Otevřete znovu dialog vlastností emitoru a podívejte se na část Emitter properties-Vlastnosti emitoru uprostřed dialogu:
Nabídky Shape-Tvar ukazují, že jsou možné čtyři tvary emitoru. Protože emitor, na který se teď díváme, je na scéně, nemůžeme měnit tvar tady, ale jeho tvar se musí měnit na scéně (tak jako jsme to udělali před chvílí). Nabídky tvarů jsou aktivní při editování emitoru z knihovny, o čemž budeme mluvit v dalším tutoriálu.
Než se podíváme na funkci Emission-Emitování, musíme upravit vlastnosti Emission Range-Poloměru emitování a Emission Angle-Úhlu emitování, jinak bychom změny provedené u funkce "Emission -Emitování" neviděli. Zvolte Emission Range-Poloměr emitování v okně hierarchie a datový klíč přemístěte tažením na 0 (v okně grafu). Zvolte Emission Angle-Úhel emitování a datový klíč přemístěte na 90. Rovněž přemístěte datový klíč životnosti life asi na 150%, aby částice měly delší životnost. V náhledovém okně by se mělo objevit asi toto:
Částice se emitují přímo z emitoru v kolmém směru. To proto, že úhel emitování je 90°. Uvidíte rovněž, že částice všechny putují vzájemně rovnoběžně, to proto, že poloměr emitování je nastaven na 0.
Dále vidíte, že částice se z lineárního emitoru emitují v obou směrech (z obou stran čáry). Toto umožňují funkce In a Out: určují stranu emitoru, ze které se částice budou emitovat. Protože obě funkce In a Out jsou zatrženy, emitují se částice z obou stran. Zrušte funkci In a uvidíte, že se částice budou emitovat jen z jedné strany. Teď zkuste zrušit funkci Out. Nejde to, protože aspoň jedna z těchto nabídek musí být zatržena.
Znovu zatrhněte obě uvedené funkce a podívejme se na pole Emit at Points-Emitovat v izolovaných bodech Pokud tuto funkci zatrhnete, budou se částice emitovat z izolovaných bodů podél emitoru. Okno s číslem, které se objeví, určuje počet bodů použitých k emitování.
Změňte počet bodů na tři a podívejte se, jak se emitor změní.
U funkce Emit at Points si musíte pamatovat, že pokud je použita u plošného emitoru (probíraného dále), objeví se u ní dvě číselná okna pro nastavení počtu bodů, takže můžete vytvářet uspořádanou strukturu (sestavu) bodů pro emitování.
Ponechejte funkci "Emission-Emitování" nastavenou tak, jak je popsáno výše a zadejte vlastnost Emission Angle-Úhel emitování v okně hierarchie a datovým klíčem potáhněte nahoru a dolů. Sledujte, jak se emitor mění.
Funkce Emit at Points-Emitování v izolovaných bodech je funkční pouze u emitorů ve tvaru čáry nebo elipsy nebo u plošných emitorů. Bodový emitor už ve své podstatě emituje částice z jednoho bodu. Funkce In a Out nejsou funkční ani pro bodový, ani plošný emitor, protože ty nemají dvě strany, ze kterých by se dalo emitovat.
Můžete se ptát, proč se tyto funkce nazývají “In-dovnitř” a “Out-ven”. Toto pojmenování má smysl u emitoru ve tvaru elipsy (nebo kruhu), u kterých existuje vnitřní a venkovní strana.
Náhledové okno dialogových vlastností funguje stejně jako hlavní náhledové okno, a protože jsme o náhledových oknech zatím nemluvili, podívejme se na ně, co dokáží.
Samozřejmě, že už víte, že v náhledovém okně můžete kliknout a táhnout. Věděli jste ale, že můžete emitor táhnout až mimo náhledové okno? Pokud to uděláte, pak budou vidět jen ty částice, kterými se vrací do náhledového okna, ale tato vlastnost může být užitečná.
Pokud kliknete pravým tlačítkem v náhledovém okně, dostanete následující menu:
Menu Edges-Okraje mění okraje okna tam, kde budou částice narážet. Zkuste, co částice udělají, jakmile narazí na deflektor/odrážeč (o deflektorech se bude mluvit v dalším tutoriálu).
Nabídka Motion Blur-Rozmazání pohybu Vám umožní zvolit buď Regular-běžné nebo High-quality-vysoce kvalitní rozmazání pohybu v náhledovém okně. Použitá nastavení rozmazání pohybu (počet snímků atd.) jsou nastaveními platnými pro projekt. Z důvodů výkonové kapacity zadávejte raději běžné rozmazání pohybu.
Při editování emitoru z knihovny bude nastavení rozmazání pohybu v náhledovém okně dialogu vlastností standardně nastaveno podle toho, co bylo nastaveno v hlavním náhledovém okně -- jestliže bylo Motion Blur-Rozmazání pohybu v hlavním náhledovém okně zapnuto, bude zapnuto i při editování emitoru z knihovny. Podobně pokud editujete emitor na scéně, bude "Motion Blur" v náhledovém okně dialogu vlastností zapnuto (zatrženo), jestliže jste rozmazání pohybu povolili pro celý projekt. Toto je počáteční nastavení při otevření dialogu vlastností a můžete jej kdykoli změnit .
Zvole položku Zoom v menu, tím si zobrazíte možné úrovně zoomu v náhledovém okně. Pokud máte emitor "příliš velký" pro náhledové okno, použijte funkci zoom out, aby emitor vypadal tak, jako by byl ve větší vzdálenosti. Můžete si ho ale i přiblížit, abyste dostali zvětšený obraz emitoru.
Funkce Repeat-Opakovat se vztahuje na emitory, u nichž se některá vlastnost mění v čase -- přestanou emitovat a po určité prodlevě, jakmile se tato vlastnost přestane měnit, zase emitování obnoví. Funkce Repeat-Opakovat určuje, jaká bude tato dodatečná doba prodlevy. Pokud máte emitor s částicemi s dlouhou životností, nebo se později v průběhu života emitoru stane něco, co byste chtěli pozorovat, pak zadejte pomocí Repeat-Opakovat delší prodlevu. Nastavení se provádí v sekundách.
A nakonec funkce Color-Barva umožňuje snadnou změnu barvy pozadí náhledového okna. Není zde paleta barev, ale můžete volit mezi Stage-Scéna, používající barvu pozadí scény, Black-černá, Grey-šedá, a White-bílá. Můžete rovněž zadat Image-Obrázek a otevře se seznam všech obrázkových souborů, které byly ve složce "Preview Images" (uložené ve složce programu particleIllusion) v okamžiku, kdy byl program particleIllusion spuštěn. Do této složky si můžete vložit vlastní obrázky a ty pak využít v náhledovém okně, pokud je máte ve formátu, který umí particleIllusion přečíst. Funkce Image-Obrázek je vhodná pro získání lepší představy o tom, jak bude emitor vypadat při použití na obrázku na pozadí, ale důležité je také prozkoumat emitory, které obsahují typy částic používající funkci získání barvy z vrstvy get color from layer (budeme to probírat na konci tutoriálu).
Všimněte si, že pokud změníte barvu náhledového okna, pak druhé náhledové okno (buď v dialogu vlastností nebo hlavní náhledové okno) tuto barvu rovněž použije. Také si všimněte, že toto nastavení se uloží při ukončení programu particleIllusion a znovu se při každém spuštění obnoví.
Podívejme se teď blíže na vlastnosti emitoru na stránce pod záložkou Properties-Vlastnosti. K tomu musíme použít poněkud odlišný emitor. Zrušte dialog vlastností (props dialog) kliknutím na Cancel-Zrušit ve spodním pravém rohu dialogu. Teď klikněte pravým tlačítkem na emitor na scéně.
Zvolte v menu položku Make Line-Udělej čáru. Tím se emitor změní z bodového na lineární. Částice se budou emitovat místo z jednoho bodu podél celého lineárního emitoru. To je vše, co si v tuto chvíli o čárových emitorech řekneme.
Otevřete znovu dialog vlastností emitoru a podívejte se na část Emitter properties-Vlastnosti emitoru uprostřed dialogu:
Nabídky Shape-Tvar ukazují, že jsou možné čtyři tvary emitoru. Protože emitor, na který se teď díváme, je na scéně, nemůžeme měnit tvar tady, ale jeho tvar se musí měnit na scéně (tak jako jsme to udělali před chvílí). Nabídky tvarů jsou aktivní při editování emitoru z knihovny, o čemž budeme mluvit v dalším tutoriálu.
Než se podíváme na funkci Emission-Emitování, musíme upravit vlastnosti Emission Range-Poloměru emitování a Emission Angle-Úhlu emitování, jinak bychom změny provedené u funkce "Emission -Emitování" neviděli. Zvolte Emission Range-Poloměr emitování v okně hierarchie a datový klíč přemístěte tažením na 0 (v okně grafu). Zvolte Emission Angle-Úhel emitování a datový klíč přemístěte na 90. Rovněž přemístěte datový klíč životnosti life asi na 150%, aby částice měly delší životnost. V náhledovém okně by se mělo objevit asi toto:
Částice se emitují přímo z emitoru v kolmém směru. To proto, že úhel emitování je 90°. Uvidíte rovněž, že částice všechny putují vzájemně rovnoběžně, to proto, že poloměr emitování je nastaven na 0.
Dále vidíte, že částice se z lineárního emitoru emitují v obou směrech (z obou stran čáry). Toto umožňují funkce In a Out: určují stranu emitoru, ze které se částice budou emitovat. Protože obě funkce In a Out jsou zatrženy, emitují se částice z obou stran. Zrušte funkci In a uvidíte, že se částice budou emitovat jen z jedné strany. Teď zkuste zrušit funkci Out. Nejde to, protože aspoň jedna z těchto nabídek musí být zatržena.
Znovu zatrhněte obě uvedené funkce a podívejme se na pole Emit at Points-Emitovat v izolovaných bodech Pokud tuto funkci zatrhnete, budou se částice emitovat z izolovaných bodů podél emitoru. Okno s číslem, které se objeví, určuje počet bodů použitých k emitování.
Změňte počet bodů na tři a podívejte se, jak se emitor změní.
U funkce Emit at Points si musíte pamatovat, že pokud je použita u plošného emitoru (probíraného dále), objeví se u ní dvě číselná okna pro nastavení počtu bodů, takže můžete vytvářet uspořádanou strukturu (sestavu) bodů pro emitování.
Ponechejte funkci "Emission-Emitování" nastavenou tak, jak je popsáno výše a zadejte vlastnost Emission Angle-Úhel emitování v okně hierarchie a datovým klíčem potáhněte nahoru a dolů. Sledujte, jak se emitor mění.
Funkce Emit at Points-Emitování v izolovaných bodech je funkční pouze u emitorů ve tvaru čáry nebo elipsy nebo u plošných emitorů. Bodový emitor už ve své podstatě emituje částice z jednoho bodu. Funkce In a Out nejsou funkční ani pro bodový, ani plošný emitor, protože ty nemají dvě strany, ze kterých by se dalo emitovat.
Můžete se ptát, proč se tyto funkce nazývají “In-dovnitř” a “Out-ven”. Toto pojmenování má smysl u emitoru ve tvaru elipsy (nebo kruhu), u kterých existuje vnitřní a venkovní strana.
