Canon MV960 - walkman bez sluchátek

Před samotnými testy bychom řekli pár slov k používání přístroje. Kamera se drží velmi pohodlně, všechno potřebné ovládání je na dosah palce či ukazováčku. Pokud ale máte menší ruku (ženy, děti), nebude to pro vás nejjednodušší. Pojďme nyní k samotným testům, které nám odpoví na otázku z úvodu recenze - patří nová série MV9xx do low-endu?.

V první části se zaměříme pouze na fotografie, v části druhé pak na videonahrávky. U fotografií otestujeme jejich kvalitu, ohniskovou vzdálenost, chyby objektivu, rychlost závěrky a nakonec fotografie pořízené za tmy. Začněme tedy tou kvalitou.

Ačkoli to na kvalitě není moc poznat, oba snímky se pořizovaly za ideálních světelných podmínek. Mají nadměrný šum, barvy jsou pobledlé a tele záběr se ukazuje neostrý. Je sice focen bez stativu, nicméně ukazuje kvalitu při běžném použití. A přiznejme si, ta kvalita je víc než mizerná.

V následujících dvou ukázkách se podíváme na rozsah ohniskových vzdáleností. Moc jsme se těšili na porovnání 4:3 a 16:9 režimu, neboť první režim nabízí o 150 mm delší ohnisko. Ovšem až při samotném testování jsme zjistili, že rozdíl ohnisek je pouze u videosekvencí. U samotných fotografií je ohnisko shodné s 16:9, tedy 43,6 až 1090 milimetrů. Následující ukázky jsou shodné záběry - levá fotografie při wide a pravá při maximálním zoomu.

Naše oblíbená z mostu focená dálnice je názorným měřítkem, jak vypadá 25x optický zoom. Bohužel i zde si nelze nevšimnout špatné kvality, především pak u tele záběru. Kamera má u něj problémy zaostřit, což je nejvíce patrné u billboardu. Zde doporučujeme porovnat fotografie s MVX300, se kterou jsme před týdnem pořídili záběry ze stejného místa. Nejkratší ostřící vzdálenost je podle specifikací výrobce 10 milimetrů. To je na kameru této ceny velmi dobrá hodnota a proto jsme byli sami zvědavi, nakolik se specifikace výrobce potvrdí.

Potvrdila. Pokud si odmyslíme všudypřítomný šum, jedná se o velmi pěkné a hlavně ostré fotografie. Makro má MV960 na velmi solidní úrovni - vzdálenost od včelky a zápalky od objektivu byla circa ten centimetr udávaný Canonem. První plus v testech.

Prvním testem na chybu objektivu bude aberace. Ta nedopadla dobře ani u dražší MVX300, proto se dá těžko předpokládat, že u MV960 tomu bude jinak. Stejně jako minule jsme i dnes použili rozhraní světla a stínu na balkóně.

K dokonalosti to má sice daleko, ovšem za posledně recenzovanou kamerou nijak nezaostává. Aberace se tedy dá považovat za rozumnou. Druhou a častou chybou objektivů bývá vinětace. Ta se nejčastěji projevuje tmavými okraji fotografií.

Vinětace se dá považovat za mírnou - fotografie oblohy má jen mírně tmavší rohy, což lze taktéž považovat za dobrý výsledek. Druhý plus v testech. Poslední častou chybou objektivů bývají reflexe způsobené slunečním světlem. Jak je na tom MV960 můžeme posoudit z této fotografie:

Další plus lze udělit i u potlačení reflexe, které se sice zobrazují, ale pouze v malé míře. Předposledním testem je rychlost závěrky. S pomalými časy nemá smysl jakkoli experimentovat, neboť 1/6 sec je příliš málo (v nočním režimu až 1/2 sec). Manuál uvádí nejkratší čas 1/250 sec, nám se však podařilo vyfotit snímek i s 1/500 sec, takže těžko říct, zda-li lze manuálu věřit. Následující snímek je pořízen s časem 1/250 sec a sami posuďte, jestli to pro ostrost stačí.

MV960 dopadla dobře - slunné počasí přispělo k tomu, že fotka je i přes rychle se pohybující objekt pěkně ostrá. Posledním testem je porovnání fotografií za špatných světelných podmínek. Jelikož fotografie pořízené touto kamerou mají mizernou kvalitu za světla, těžko lze od očekávat, že za tmy to bude lepší. Jak jsme uvedli v úvodu MV960 disponuje nočním režimem a minimální osvětlení jsou 2 luxy. Jak vypadají fotografie pořízené za tmy, můžete vidět na následujících obrázcích - levý je focen s autorežimem, pravý v režimu noc.

Obě fotky by se daly popsat jedním slovem - šum. Netřeba cokoli dodávat.