Canon MVX300 - nejslabší silák

Nelze začít jinak než ódou na vzhled - bez jakýchkoli výčitek svědomí ji můžeme zařadit mezi digitální topmodelky. Malé rozměry, světle šedá "metalíza", gumové záslepky konektorů, zapuštěné ovládací prvky i všudypřítomné logo Canonu, dělá z tohoto modelu elegána. Za vzhledem nepokulhává ani srdce celého přístroje. 1,33 Mpixový CCD snímač o úhlopříčce 5,6 mm (1/4,5") umožňuje při záznamu na paměťovou kartu pořizovat fotografie se solidním rozlišením 1280 x 960 pixelů (1,23 Mpix efektivních), což z kamery činí použitelný nástroj i pro zachycení statického obrazu. Při nahrávání videa na pásku MiniDV pak snímač využívá 860 000 efektivních pixelů.

Největším rozdílem staré a nové řady je v oblasti optického zoomu. MVX300 se s 330i honosí ohniskovou vzdáleností v rozsahu 45,4 - 817 mm, tedy 18x optickým zoomem. Nejvyšší model MVX350i končí až na 908 milimetrech, čímž se hodnota přiblížení zvedá na dvacetinásobek. Při fotografování se rozsah mění na 37,9-682 mm, resp. 37,9-758 mm pro 350i. Hodnota 45,4 mm pro video a 37,9 mm pro fotografii není žádný zázrak, a proto Canon nabízí širokoúhlou předsádku WDH-34 se zvětšením 0,7x (u MVX350i je v základním příslušenství). Zde však nelze nepodotknout, že při ceně předsádky přes 6000 Kč, což činí více než třetinu pořizovací ceny videokamery, si většina uživatelů panoramatické snímky odpustí. Naopak velké plus si můžeme poznačit u ostření. Ačkoli jsme byli vůči nejkratší ostřící vzdálenosti dosti skeptičtí (výrobce uvádí 10 mm), po testech jsme byli příjemně překvapeni. Písmo na papíře či malé předměty se zdají být ostré z jakékoli minimální vzdálenosti. Elektronická stabilita obrazu je na vysoké úrovni, kompletně se daří eliminovat třesoucí se ruce a to i při maximálním zoomu. Potěšila nás také přítomnost šedého přechodového filtru.




Barevný hledáček s úhlopříčkou 8,3 mm (0,33") a 113 000 pixely je výklopný a dá se mírně povytáhnout. Na spodku vytažené části se nalézá jezdec dioptrické korekce s postačujícím rozsahem. Pro běžné používání i pro ovládání kamery je hledáček naprosto dostačující a není potřeba používat LCD. Jedinou výtkou by snad mohla být očnice, kterou bychom uvítali s většími rozměry. Úhlopříčka 63,5 mm (2,5") se 123 000 pixely je v dnešní době běžný parametr LCD obrazovek.

Kamera nabízí celkem 6 expozičních režimů, a to auto, sporty, portrét, bodové osvětlení, pláž & sníh a nízké osvětlení. Taktéž vyvážení bílé nezůstalo pouze na automatice - lze si nastavit podle potřeby (např. pomocí listu bílého papíru), nebo zvolit jeden z režimů indoor/outdoor. Maximální rychlost závěrky s hodnotou 1/2000 sec naznačuje, že kamera půjde použít i v dynamičtějších scénách. Naopak 1/2 sec jako minimum na noční scény je tuze málo.

Novinkou trojkové řady je přepínání módů P/Easy. Poloha Easy je primárně určena pro kameramany začátečníky, případně pro rychlý záznam bez zdlouhavého nastavování. Díky tomu nelze použít expoziční režimy, blokování expozice, manuální ostření, digitální efekty a taktéž nelze vypnout stabilizaci obrazu. Další inovací je přepínač mezi paměťovou kartou a páskou hned vedle zoomu. Přepnutí z videokamery na fotoaparát a obráceně je pak otázkou mžiku, což je oproti MVX2xx velkým přínosem.


V menu nalezneme bohatý výběr užitečných přechodů mezi jedntolivými videosekvencemi či méně užitečných obrazových efektů, z nichž nás zaujal především efekt zrcadla (videoukázka, 3,5 MB) . Dále nabízí tzv. dělené zobrazování, což zachycuje pohybující se objekty do 4, 9 nebo 16 statických snímků zobrazených najednou. Praktické využití této funkce je nám však záhadou.