Canon MVX300 - nejslabší silák

Dostáváme se k nejdůležitější části recenze, k samotným testům. Kameru jsme poměrně důkladně proklepli a pojďme se společně podívat na výsledky jednotlivých měření. První věcí, kterou jsme testovali, je rozsah ohniskové vzdálenosti. Jak jsme se zmiňovali v úvodním popisu, 45,4-817 mm pro video a 37,9-682 mm jsou z širokoúhlého hlediska poměrně mizerné hodnoty. Jelikož jsme neměli k dispozici širokoúhlou předsádku WDH-34, která sníží minimální ohnisko na solidních 26,5 mm, přidali jsme stejný záběr pořízený zrcadlovkou Nikon D70 s objektivem Nikkor 18-70 (po přepočtu 27 až 105 mm).


Jak je na obrázcích vidět, zakoupením širokoúhlé předsádky dostanete podstatně "širší" záběr. Otázkou je, zda-li to za těch 6000 Kč stojí. Fotka z kamery má i přes relativně dobré světelné podmínky dost šumu a to nás nemile překvapilo. Na dalších snímcích můžete porovnat celkový rozsah, to znamená obdivovat 18x optický zoom. Snímek vlevo je focen při minimální ohniskové vzdálenosti (wide) a snímek napravo je tentýž, jen při maximálním zoomu (tele).





K optickému zoomu není co dodat - je prostě parádní. Kromě fotoaparátu a kamery tak v přístroji nalézáme i výkonný dalekohled. O tom, že makro je na velice slušné úrovni, jsme se zmiňovali již v úvodu. Jako důkaz poslouží následující snímek zápalky.



Minimální ostřící vzdálenost 1 cm lze jen potvrdit. Přiblížit se k sirce ještě více je už skrz kraj objektivu nemožné. Opusťme však krajní meze objektivu a pojďme se podívat, jak vypadá fotografie proti slunečnímu světlu. Protisvětlo totiž v obraze způsobuje skrvny a paprsky, které mnohdy degradují jinak pěknou fotku. Naštěstí se dá proti tomu bránit slunečními clonami a samozřejmě konstrukcí objektivu. Jak je na tom objektiv u MVX300 lze posoudit z následující fotografie.



Po pravdě jsme vůbec netušili, jak bude fotka proti slunci vypadat. Bylo proto velmi příjemným zjištěním, že objektiv reflexe silně potlačuje. Našli jsme jednu jedinou reflexi, což považujeme za velmi dobrý výsledek. Abychom vyloučili chybu, opakovali jsme focení proti slunečnímu světlu ještě několikrát, ale výsledek byl vždy obdobný. Narozdíl od reflexí jsme při testech na aberaci tušili, že výsledek nebude příliš ke chlubení. Aberace, neboli barevná vada, vzniká na čočce objektivu díky nestejnému lomu světelných paprsků odlišných barev. Projevuje se většinou fialovou barvou na hranicích světlých míst a stínu.



Naše tušení se bohužel potvrdilo - aberace je velmi výrazná a zobrazuje se na všech přechodech sluneční světlo/stín. Jediná šance na alespoň částečné odstranění je v použití programů typu Adobe Photoshop. Kromě aberace je častou vadou objektivů i vinětace, což znamená jiný přenos světla na okrajích snímku. Následek vinětace bývá tmavší kraje fotografie, byť fotíme například bílou plochu. Po několika fotografiích snažících se odhalit vinětaci jsme to vzdali - Canon MVX300 vinětací netrpí.