Jakou zvukovou kartu pro nahrávání?

I přes dvě poměrně luxusní karty od Creative přeci jen v našem testu bude mít poslední slovo ASUS, a to hned dvakrát. Nejprve se podívejme na kartu Xonar Essence ST, která má být určena pro opravdové fajnšmekry. Do loga si karta vzala obraz čínského tygra Qing, který byl nalezen vyrytý na 4000 let staré kamenné destičce. Má reprezentovat nejen nekonečnou touhu člověka po dokonalém zvuku, ale také nejlepší kvalitu zvukové karty, jaká kdy byla vytvořena.

Již balení napovídá, že nejde o nic výjimečného. Krabice má horní otvíratelné víko, které odhalí kartu pod průhlednou folií. Najdeme zde dlouhé popisy toho, co vše kartu dělá jedinečnou.

Uvnitř najdeme kromě karty a CD s ovladači ještě redukční kabel ze dvou cinchů na stereo jack, pozlacenou redukci velkého jacku na malý, redukci pro optický výstup a několik "lejster". Jedním z nich je návod k instalaci, další tři oslavují kvality karty. Hned na dvou je vysvětlení symbolu tygra, třetí je Test report, kde najdeme výsledky karty v různých testech.

Karta je pro PCI slot, existuje ale i ve variantě pro PCI Express, ta nese název Xonar Essence STX. Jinak by měla být co do vlastností identická. Již první pohled na kartu nám říká, že není jen tak obyčejná. Vše je ve zlatě, kromě konektorů i zadní panel je pozlacen a elektrolytické kondenzátory mají také zlatý proužek místo klasického stříbrného. Polovinu karty zakrývá plechová krytka, na které je znázorněno logo karty.

Mezi konektory na zadní straně nenajdeme žádný malý jack 3,5 mm. Místo toho jsou zde dva cinch konektory pro stereo výstup, také dva jack konektory 6,3 mm, jeden pro sluchátka a druhý pro vstup Line-in nebo mikrofon. Nakonec je zde kombinovaný digitální výstup, který je jak koaxiální, tak i optický při použití redukce. Suma sumárum, výborně vyřešené, není zde žádná kombinace, která by mohla dělat problémy při zapojení. Chybí zde sice analogové výstupy, to ale stejně raději každý vyřeší digitálně, než aby tahal osm kabelů. Výborné je oddělení Line-out výstupu od sluchátek, které lze použít kvalitní velké i s nízkou impedancí.

Kartu je nutné napájet z přidaného konektoru, který je stejný jako na PATA pevných discích. Vedle je ještě jeden konektor, pravděpodobně pro rozšíření výstupů na 7.1, protože je stejný jako u následující karty (nezkoušel jsem). Na vrchu karty jsou ještě dva konektory, jeden pro CD vstup a jeden pro připojení předního panelu.

Karta je založena na čipu ASUS AV100 podobně jako předchozí karty, které již známe. Zvládá kódování do Dolby Digital, takže lze připojit přímo k AV receiveru včetně prostorového zvuku. Výrobce se zde chlubí tím, že má precizní oscilátory, které minimalizují jitter hodin a zvuk tak má být zase o kus lepší. O převod signálu do analogové podoby se starají hned dva obvody. Pro sluchátka je to obvod ASUS DJ100, který najdeme i na kartě Xonar DX. Pro Line-out výstup je to Texas Instruments PCM1792, který má mít SNR 127 dB. Opačný směr pak obstarává převodník Cirrus Logic CS5381, chlubící se odstupem signálu od šumu SNR 120 dB. Ten je pinově kompatibilní s převodníkem CS5361, který je na kartě Xonar DX, ten má ale SNR "jen" 114 dB.

O tom, že výrobce udělal vše pro co nejnižší šum, svědčí počet relátek, které najdeme na vstupech. Je jich zde hned sedm, všechny dvojité. Také nutno uznat, že karta při různých operacích neustále cvaká jak starý mechanický počítač. Má to ale svůj účel. Samozřejmostí jsou i vyměnitelné operační zesilovače, dva jsou na výstupu z převodníku (převod diferenciálního proudového signálu na napěťový), jde o typ JRC NJM2114, tedy stejné jako u Creative X-Fi Titanium HD. Za nimi je ještě vyměnitelný National LM4562, rovněž vysoce kvalitní typ s malým šumem a nízkým zkreslením a nechybí ani polyesterové kondenzátory mezi nimi. Ostatní elektrolytické kondenzátory jsou kvalitní Nichicon Gold. I na hlavu ASUSu padá výtka, že mohl použít precizní zlacené patice a ne jen obyčejné cínované s pérkem. V opačném směru jsou použity nevyměnitelné operační zesilovače JRC NJM5532 a NJM 4580.

Ovládací panel je stejný jako u předchozích typů, jen připomeňme opět možnost nastavení digitálního výstupu ve formátu Dolby Digital pro výstup v prostorovém zvuku. Samozřejmě nechybí podpora 7.1 a převod stereo signálu do prostorového pomocí Dolby Pro Logic IIx.

Hlavní devizou této karty je ale její hardware a s tím související kvalita zvuku. Pojďme tedy raději na samotný test.

Frekvenční charakteristika je rovná, na začátku a konci je mírný pokles, ale jen nepatrně, na 20 kHz je to jen 0,25 dB, křivka ale pokračuje až do maxima 24 kHz.

Šum je na hranici možností režimu 16/48, mikrofon má přesně o 20 dB horší šum.

Přeslech je na tom podobně.

Harmonické zkreslení je ještě lepší než u předchozího Sound Blastera.

I IMD je lepší, je ale horší ve zkreslení mikrofonu - Sound Blaster ale nemá takový zisk, takže nelze přímo porovnávat.

Na tomto režimu si ukážeme, jak se karta chová v programu RMAA. Do té doby, než se po startu zahýbe hlasitostí v mixeru, tak má karta příšerné zkreslení. V ostatních programech jsem to nepozoroval, takže chyba bude někde mezi trojicí Windows-RMAA-ovladači. Platí to jak pro mikrofonní vstup, tak pro Line-in. Stihnout zahýbat mixerem po spuštění testu a před samotným počátkem signálů byla docela zábava.

Frekvenční charakteristika je plochá s poklesem ke konci spektra. Na 40 kHz je ale pokles jen -1,25 dB. Mikrofon je omezen na 20 kHz.

Na šumové křivce je vidět podivné rušení, které vzniká popsaným způsobem.

Rušení se projevilo u mikrofonu i na přeslechu. U Line-in vstupu pomalu roste s vyššími frekvencemi.

Harmonické zkreslení je neuvěřitelné. U mikrofonu je ale velké vlivem zmíněného efektu.

Intermodulační zkreslení je také vynikající. Zajímavá je hodnota 96% u mikrofonu.

Tentokrát vynecháme mikrofon a podíváme se jen na Line-in vstup ve stereo režimu. Frekvenční charakteristika je plochá, na konci je vidět několik zlomů, které představují několik low-pass filtrů. Pokles -3 dB je až na 55 kHz.

K šumu -118 dBA není co dodat.

Přeslech rovněž výborný.

Zkreslení jakbysmet.

Až na horší přeslech je tato karta lepší než předchozí Sound Blaster Titanium HD. Ovšem rozdíl je velmi malý a obě karty lze označit za špičkové.

Nevýhodou Sound Blasteru je, že má omezení frekvencí na 20 kHz (pravda, nikdo tam už stejně nic neslyší). Při rozhodování ale již budou hrát roli jiné věci než kvalita vstupů, protože ta je vynikající u obou karet.