Jakou zvukovou kartu pro nahrávání?

Dostáváme se pomalu mezi dražší karty, i kvůli tomu, že nyní protneme hranici 1000 Kč. I tak jsme stále u levnějších karet, dostupných pro širokou veřejnost. Čekají nás ale již jen dva výrobci, i když to bude ještě pěkná řádka karet. Na řadě je karta Creative Sound Blaster X-Fi Xtreme Audio pro PCI Express x1 rozhraní od firmy Creative.

Již balení karty nám dává vědět, že nejde o obyčejnou kartu. Jednak vzhled, ale hlavně zabalení, když karta je kromě klasického antistatického pytlíku vložena ještě do malé černé papírové krabičky s logem výrobce, která je pevně uchycena na (ne uvnitř) větší kartonové krabici, která má ve svých útrobách i zbytek obsahu.

Uvnitř toho ale zase tolik nenajdeme. Samozřejmě kartu a pak CD s ovladači, návod k instalaci, servisní knížku a informaci o tom, co je to Creative Alchemy (umožňuje překonat nekompatibilitu v DirectSound mezi Windows XP a Windows Vista).

Karta má plnou výšku a hned na první pohled je vidět, že jde o PCI Express kartu. Oproti předchozím testovaným typům si také ihned všimneme, že provedení karty je důkladnější.

Konektory na zadní straně ničím nepřekvapí. Najdeme zde klasické jack 3,5 mm konektory pro připojení:

Dole pak je ještě optický S-PDIF výstup a vstup.

Interní propojení je realizováno jen konektorem na HD Audio pro přední panel, není zde propojení s CD nebo jiným zdrojem signálu.

Srdcem karty je čip Creative CA0110, který je nativně pro PCI Express, i když existuje i ve verzi pro PCI. Obhospodařuje vše na kartě včetně digitálního vstupu a výstupu, ale kromě převodníků. Ty jsou externí od firmy AsahiKASEI. Všechny externí výstupy má na starosti 8-násobný převodník AK4359, podporující 24 bitů a maximální frekvenci 192 kHz. Udávaný odstup SNR je 106 dB. Případní přední panel pak obsluhuje stereo převodník AK4388 se stejnými parametry. Opačný směr má na starosti A/D převodník AK5358 s maximální frekvencí 96 kHz a slibující SNR 102 dB.

Na každém výstupu karty je zapojen dvojitý operační zesilovač MC4558 od ST, který má mít velmi malý šum a malý přeslech mezi kanály.

Ovládací panel může mít tři podoby, podle toho, jak budeme kartu používat. Jde o Entertainment mód pro použití pro multimedia, game mode pro hry a Audio Creation mód pro nahrávání. My se podíváme na první mód, ostatní si necháme na později (u dalších karet Creative).

Instalátor nainstaluje ovladače i všechny programy najednou, po čemž je nutný restart počítače. Jak už jsme zmínili, Linuxové uživatele příliš nepotěší, protože přepíše MBR a tím počítač nenabootuje. Jde také o první kartu v našem testu, která má ASIO ovladače.

Creative dodává ke svým kartám v podstatě identické programy, liší je jen v tom, jaké má možnosti karta. To se projevuje vlastně jen v ovládacím panelu, ostatní programy jsou tedy vlastně identické.

Celý panel je v Entertainment módu docela veliký, přestože toho zase příliš nezobrazuje. Může za to velký ovladač hlasitosti, který je nezvykle ve formě otáčecího potenciometru, což není příliš praktické. Kolem jsou velké nevyužité plochy, nahoře je pak displej, který ukazuje v jedné řádce některé zapnuté parametry, dole jsou pak ikonky pro ovládání. mezi tím je opět spousta hluchého místa, které je použito jen při vyvolání nějaké funkce. Hodily by se zde třeba indikátory vybuzení, ale tato funkce zde není.

Každá ikonka vyvolá nějakou funkci. První je pro nastavení počtu reproduktorů, povolení Bass boost s nastavením jeho hlasitosti (do 12 dB) a zlomové frekvence (10-200 Hz).

Nechybí zde ani mixer pro nastavení hlasitosti jednotlivých reproduktorů ...

... a pro nastavení hlasitosti zdrojů. Zde se nastavuje i zdroj pro nahrávání a jeho hlasitost. Pro mikrofon ale chybí zesílení o 20 dB, což je problém pro dynamické mikrofony, maximální zesílení je udáváno 6 dB. Praktický test ukazuje, že je to pro dynamické mikrofony málo.

Mezi další funkce patří ekvalizer, simulace různých prostředí (EAX Effects), povolení 3D rozšíření (X-Fi CMSS-3D) a vylepšení zvuku (X-Fi Crystalizer).

Ty samé funkce lze ovládat i pomocí jednoduchého okna nazvaného Audio Console. Dokonce bych řekl, že je to jednodušší a přehlednější, i když ne tak hezky graficky zpracované. To ale stejně ve výsledku nikdo nepotřebuje

Karta může docela dobře sloužit i pro hudebníky pro přehrávání MIDI. Sice nemá MIDI rozhraní, ale má wavetable syntézu a lze do ní nahrávat i vzorky nástrojů pomocí Soundfont Bank manageru.

Přiložen je i přehrávač zvukových souborů, rekordér a katalogizér hudby. Nahrávat lze ale jen do WAV a WMA, pokud chceme nahrávat do MP3, musíme si zakoupit od Creative Audio Pack za 9,99 dolarů.

 

Dalším programem je zvukový konvertor, který umí převést více souborů do jiného formátu. Platí pro něj ale stejné omezení na formáty jako pro rekordér.

Jednotlivé programy lze pouštět z Creative MediaSource panelu nebo také menšího panelu Console Launcher, který je dostupný po klepnutí na ikonku v systémové liště.

Mezi další programy patří jednoduchý rekordér a editor zvuků WaveStudio, na ty se podíváme u další karty Creative, která nás ještě čeká, programy jsou totiž identické.

Tato karta je první, která zvládá i 24 bitů, takže testy začnou být zajímavější. Pojďme na ně.

 

Už frekvenční charakteristika je mnohem lepší než u předchozích karet, je vidět, že se dostáváme do vyšší třídy.

Hladina šumu je prvně pod -90 dB, ale úroveň šumu u mikrofonního vstupu je o více než 20 dB horší.

Přeslech je přes většinu spektra pod 90 dB, ale na vyšších frekvencích vyleze až je 78 dB, což dává ve výsledku hodnotu 86 dB, což není špatné, ale od Creative můžeme čekat více.

Harmonické zkreslení je o řád lepší než u nejlepší předchozí karty Sweex SC015. Je to vidět i na spektru, které je čistší. U mikrofonu ale trochu vylézá první a druhá harmonická, což dává o něco horší výsledek, pořád je ale mnohem lepší než u SC015.

A to samé platí pro intermodulační zkreslení.

U vyšší vzorkovací frekvence se začíná objevovat zvlnění ve frekvenční charakteristice. Za to může pravděpodobně až digitální signálové zpracování - digitální low-pass filtr, protože u předchozího měření nebylo.

Ostatní měření ukazují podobné průběhy.

Frekvenční charakteristika je něco, co je u této karty zvláštní. Při vzorkování 192 kHz se objeví na křivce jakýsi ústřel, který jako by tam nepatřil. Měřil jsem to několikrát, střídavě i s jinou zvolenou vzorkovací frekvencí, ale při 192 kHz tam byl stále. Ve výsledcích je patrné i zhoršení šumu, takže to vypadá buď na rušení (proč se ale neprojevilo u jiných frekvencí a na jiných kartách?) nebo na chybu signálového zpracování.

Z uvedených výsledků plyne hlavně to, že karta má striktní omezení frekvencí na 50 kHz, více z ní vymáčknout nelze. Také frekvenční charakteristika je u různých režimů jiný, je vidět, že čip přistupuje k filtraci různě. Nejvíce je to vidět u režimu 24/96, kde je patrné zvlnění ke konci frekvenčního pásma (pozornému oku neujde ani u ostatních režimů, ale jen neznatelně).

Všechny výsledky jsou vyrovnané, pouze při 24/192 je patrné mírné zhoršení v šumu, dynamice a IMD, ale jen mírně. Všechny výsledky jsou dobré a ukazují, že tato karta je zase o kus lepší než předchozí typy, již se blíží k limitu vzorkování při 16 bitech. O dost lepší je i výbavou a software. Je to asi první karta v našem testu, kterou lze doporučit jako náhrada za zvukovku na základní desce.