Kino není kino - jednoduchý střih videa

Kino nemá časovou osu, pouze seznam vložených klipů v levé části. Je to stejné, jako by měl časovou osu s jednou stopou. Nevýhodou ale je, že není vizuálně vidět délka jednotlivých klipů. Orientovat se tak musíme pouze údaji vedle klipů.

Další krok střihu je v ořezu klipů, respektive v nastavení jeho počátku a konce. Přepneme do záložky Trim a obsah hlavní části okna se opět změní. Pod náhledem je posuvník, pomocí kterého můžeme přehrávat klip vybraný ze seznamu a nastavit přesně počáteční a konečný bod. Takto postupujeme pro všechny klipy, čímž vytvoříme požadovanou dějovou linii.

Pro snadnější přehled o klipu si můžeme zobrazit Timeline, což sice znamená časovou osu, ale jde opět jen o seznam náhledů za sebou po několika sekundách (záleží na délce klipu).
Na záložce Edit vidíme pak určitý náznak časové osy pod náhledem. Šipka určuje náhledový snímek a vidět je i délka jednotlivých klipů. Vkládat je možné do seznamu i další klipy a to buď před nebo za vybraný klip. Další možností je na zvoleném snímku příslušný klip rozdělit na dva a pak provádět samostatně ořez nástrojem Trim.
Tímto v podstatě klasický nelineární střih končí, protože další funkce, tedy aplikace filtrů, efektů a přechodů, už má zcela jiný styl. Stále jde vůči původnímu videu o nedestruktivní operace, ale po aplikaci každého efektu se ta část, které se týká, vygeneruje opět do souboru v DV formátu a původní část se jím nahradí. Nelze tedy dost dobře dělat zpětné editace a úpravy. Jistou službu udělá propracovaný systém Undo, kdy se lze vracet zpět v neomezeném počtu kroků. Není to ale samospasitelné, takže dělat chyby se nevyplácí.

Všechny efekty se provádějí na záložce FX. Nejprve musíme zvolit, zda jde o efekt nebo o nově generovaný klip, což se provádí pomocí záložek Overwrite nebo Create. Během vytváření efektu zvolíme jeho délku, rozsah a dole vidíme náhled. Jsou k dispozici dále dva typy efektů, opět vybírané záložkami - filtry a přechody (Transitions), vždy pro zvuk a video zvlášť.

Video filtrů je k dispozici asi dvacet od základních jako rozostření, černobílé video nebo rozmazání až po stmívačku, roztmívačku a titulkovač. Titulkovat lze pouze jednoduchým textem zarovnaným požadovaným způsobem. Po nastavení všech parametrů stiskneme tlačítko Render a efekt se vygeneruje a nahradí v seznamu část nově vygenerovaným souborem.
Samozřejmě jde o krok navíc, o kompresi navíc, která ve výsledku zhoršuje kvalitu vygenerovaného videa. Pokud chceme navíc aplikovat více efektů na stejnou část videa, tak tento krok musíme udělat vícekrát, což je o to horší.

Klasické nelineární videoeditory fungují zcela jinak. Všechny efekty se aplikují najednou až na konci pří exportu a renderování, všechny operace jsou nad nekomprimovanými daty a komprese se provádí jen jednou. Proto jsem také přirovnal způsob práce s Kinem, i když to není zcela přesné, k lineárnímu střihu.