MythTV: bájná nebo báječná TV?

Ne že by MythTV bylo bez problémů. Ale to už je úděl otevřeného software, na kterém pracují nadšenci bez nároku na honorář a ve volném čase, který by jinak mohli strávit buď s rodinou nebo vyděláváním miliónů na burze. Začněme od začátku.

Historie MythTV začala již v roce 2002, kdy Isaac Richards nebyl spokojen se set-top-boxem, který mu dal kabelový provider. Proto zkusil naprogramovat svůj vlastní. MythTV je otevřený systém, který běží na otevřeném operačním systému (primárně Linux a BSD, existuje i port pro Mac a částečně Windows - jen frontend). Jeho primárním účelem je sledování TV, nahrávání a časové nahrávání, timeshift a přehrávání videa a hudby. Umí ale i více, integruje i webový prohlížeč, předpověď počasí, čtení zpráv nebo hry. To z něj dělá kompletní multimediální centrum nebo HTPC do obývacího pokoje.
Vše, co k jeho provozování stačí, je starý vyřazený počítač, který již nepotřebujeme. To je můj případ a vše tak běží na jednom počítači. Další možnost je použít více starších vyřazených počítačů nebo použít nadupané nové počítače. Nebo kombinaci obou nebo více jakýchkoliv počítačů. Vše je dovoleno a vše lze používat. Vše lze nakonfigurovat. Buďme konkrétnější. MythTV totiž funguje na systému server-klient, který ale nazývá jako backend-frontend.

Backend slouží pro nahrávání a poskytování služeb, jde o počítač či více počítačů, které jsou vybaveny TV kartou a pokud možno pevným diskem (nebo ještě lépe disky) s co největší kapacitou. Samotný procesorový výkon tohoto počítače může být relativně malý, pokud použijeme digitální DVB kartu nebo analogovou TV kartu s (MPEG-2) hardwarovým enkodérem. I u velmi levné analogové karty (např. staré karty s čipem BT848 nebo BT878) ale můžeme použít starý počítač. MythTV použije pro nahrávání video ve formátu MJPEG (používá kodek RTjpeg a kontejner Nuppel Video - NUV), takže stačí i počítač na 200 MHz (Intel Pentium nebo AMD K6). To ale dnes asi bude spíše výjimka.

Backend může mít i více TV karet a umí z nich nahrávat více programů najednou. Umí ale nahrávat i více programů najednou z jedné DVB karty z jednoho multiplexu. Nebo jiné řešení - backend počítačů může být více, každý může být vybaven jednou nebo více TV kartami, jeden z nich je pak označen jako master backend, ten řídí všechny ostatní.

Backend je démon (tedy program běžící na pozadí a nemající žádné grafické rozhraní), který se stará o samotné (i naplánované) nahrávání. K ukládání všech informací ale používá databázi MySQL. Jde jak o seznam pořadů (EPG), který může být extrahován z DVB nebo stahován z internetu pomocí protokolu XML TV, tak o samotné TV stanice, nahrané pořady, seznam videí a hudby apod. MySQL server může opět běžet jak na stejném počítači jako backend démon, tak i na jiném počítači. Je to ale zbytečné, protože uložených informací není zase tolik, takže nebude běh ostatních činností příliš zpomalovat.

Frontend je spojení k backendu. Zprostředkovává interakci mezi uživatelem a backendem. Jde o grafické uživatelské prostředí, které je podobné mnoha jiným programům, které si říkají multimediální centra. Umožňuje tedy sledovat živou TV, která je streamovaná z backend serveru, stejně jako přehrávat nahrané pořady, opět streamované z backend serveru. Dále zprostředkuje přehrávání DVD disků, video souborů, hudby, prohlížení zpráv, počasí a internetových stránek. Podporováno je i zobrazení na displejích v šasi počítače, jak je ale v Linuxu zvykem, musí být podporováno rozhraní k displeji, moc jich bohužel podporováno není.

Frontendů může být také více, v podstatě libovolné množství. Nabízí se tedy jeden server s velkým diskem, na kterém běží backend a provádí veškeré nahrávání, a k němu se připojuje více frontendů z různých počítačů. Lze tak mít jen jednu TV kartu v jednom počítači, přesto má více počítačů přístup jak ke sledování TV, tak i k přehrávání veškerého obsahu. To vše s komfortem uživatelského prostředí, které běží na všem, na co se podíváte. Samozřejmě záleží na tom, co přehráváte, protože právě na frontendu se hodí počítač s rychlým procesorem. K přehrávání HD videa totiž rychlý procesor nutný je, samozřejmě pro přehrávání videa v nižším rozlišení stačí i pomalejší procesor.
Řešení MythTV má oproti běžnému řešení s jednoúčelovým set-top-boxem i mnoho skrytých výhod, která vycházejí z výhod řešení pomocí počítače a Linuxu. Kromě popsané konfigurovatelnosti je to možnost provozovat na počítači i mnoho jiných programů, počítač může sloužit i jako domácí server pro připojení k internetu, jako domácí úložiště dat, pro zálohování dat z osobních počítačů a notebooků nebo pro stahování velkých souborů z internetu (osobně používám aktualizaci repozitáře programů z Debianu, který slouží pro předistribuování na další počítače). Další využití si určitě vymyslíte sami.

Další výhodou je celkové propojení jednotlivých počítačů. V obývacím pokoji je při přehrávání nutné ticho. To lze při běhu počítače jen těžko dosáhnout, je tedy možné z frontend počítače odstranit zcela pevné disky, které dělají největší hluk. Bootování pak probíhá po síti ze serveru, který je umístěn v jiném pokoji. Síťové propojení má i další výhodu. Tou je snadné propojení jednotlivých počítačů, možnost velice rychle stahovat nahrávky na jiné počítače, kde je možné je stříhat a upravovat.

Další výhodou MythTV a Linuxu je i možnost kontinuálních aktualizací, které na jiných systémech nejsou tak komfortní. Jednak máme k dispozici aktualizace na nové verze, takže je systém stále v poslední verzi. Aktualizují se pak i veškeré programy, nejen MythTV.

Přestože vše vypadá idylicky, tak řešení má i své nevýhody. Tou největší jsou tutově ovladače k TV kartám. Lze říci, že naděje na fungování karty roste s jejím stářím, lze i téměř s jistotou říci, že nové karty nebudou fungovat. A některé i starší karty nefungují dodnes, protože se nikomu nepodařilo sehnat dokumentaci k použitým čipům. Je tedy nutné vybírat karty, které použijeme hned na začátku. Je to asi ta nejdůležitější věc při zařizování MythTV. Vše ostatní lze překonat.

Další nevýhodou popsaného řešení je o něco složitější konfigurace. Je logické, že čím větší možnosti jsou, tím je konfigurace složitější a roste i pravděpodobnost chyby. Na druhou stranu musíme dodat, že dnes již vše probíhá pomocí uživatelského rozhraní (dříve se používaly textové konfigurační soubory), takže to zvládne každý. Základem je ale pochopit fungování celého systému, k čemuž má pomoci i tento článek. Kompletních návodů na instalaci je všude mnoho, začít lze na Wiki MythTV, existují i české návody, například jednoduchý na Wiki Ubuntu nebo komplexnější na fóru Ubuntu.