Panasonic HDC-TM300: libo hledáček?

Kamera zaznamenává snímky ve formátu JPEG a rozlišení 10,6 megapixelů, což zvládne jen v tomto režimu. Při natáčení videa je maximální rozlišení 8,3 megapixelů. Fotografie mají poměr stran 16:9, 4:3 či 5:4 a snímají je tři čipy CMOS, každý s rozlišením 3 megapixely.

Panasonic HDC-TM300 tedy podporuje speciální fotografický režim, ale nedočkáme se zde speciálních funkcí, takže takové telemakro se nastavuje v menu pro natáčení videa. Provedeme si zde pouze standardní sérii testů, kam budou patřit fotografie exteriérů, interiérů, focení s maximálním zoomem a režim telemakro. Zaměříme se ale také na blesk, jehož intenzita jde nastavit, takže uvidíme, jak toto ovlivňuje výsledný obrázek.

V této části budou ukázány dva snímky z exteriéru. První ukáže městskou scénu s oblohou a druhá stromy, kde se ukáže především schopnost kamery vyrovnat se s vysoce kontrastním prostředím.

První fotografie na první pohled vypadá v pořádku, ovšem po zvětšení originálu na 100 procent seznáme, že se v obraze objevuje silný šum a neostrosti. Ovšem díky vysokému původnímu rozlišení je po zmenšení fotografie dobře použitelná.

V druhém případě již narážíme na přesvětlenou scénu, již kamera zabrala takto pokaždé stejně. Slušilo by se tedy více zaclonit, aby se stromy nahoře neztrácely v moři bílé barvy. Potěšitelné ale je, že chromatická aberace jakoby zde neexistovala.

Nyní přichází na řadu interiér, kde se ukáže schopnost kamery fotit detaily při světle, které je slabší než venku. Nejdříve se ukáže mourovatý kočičák při mučení, jehož se ale zúčastňuje dobrovolně a pak micina při umělém a nepříliš silném osvětlení, kdy nebyl použit blesk.

V obou případech je již znát, že kamera musela sáhnout po delší závěrce, ovšem jinak jsou výsledky dobré. Vytknout můžeme ještě u první fotografie nepříliš výrazné barvy.

Dvanáctinásobný zoom nám dovolí i na velkou vzdálenost pořizovat detailní snímky a tehdy se uplatní i optický stabilizátor, aby výsledek nebyl rozmazaný. Jenomže výsledek také ovlivní kvalita objektivu a snímacího čipu. Zde si ukážeme dvě fotografie - první s využitím maximálního zoomu a druhou zaměřenou na blízký objekt.

U telemakra je zachycený obrázek ten nejlepší, jakého se podařilo dosáhnout. Slušela by mu větší ostrost, ovšem na 12násobný optický zoom je to i tak dobrý výsledek. Velmi mě zajímala fotografie vzdáleného domu a jeho oken, kde se obyčejně velmi projevuje aberace. I na nejvyšší zoom je však zde jen málo znatelná, což rozhodně dnes nebývá obvyklé a pro tento Panasonic to znamená významné plus.

A nakonec se na této stránce zaměříme na blesk a jeho možnosti. Nejdříve je to stejná scéna za denního světla, kde byl blesk nejdříve vypnutý a poté zapnutý. Následně si ukážeme fotografii ze zcela ztemnělého pokoje, kde k osvětlení sloužil tedy pouze blesk a kde kamera ostřila s pomocí svého AF přisvícení.

Rozdíly tu skutečně jsou, a to velké, jak se ostatně dalo čekat. První fotografie bez blesku působí živě a přirozeně, zatímco ta druhá je mírně přesvícena, barvy jsou vybledlé a i ta kočka vrhající stín se na snímku mračí.

Poslední fotografie ukáže, že výsledky focení s bleskem jsou skutečně vybledlé, ale zato se dočkáme dobrých časů závěrky a ostrého výstupu. Dále se zaměříme na testy natáčení videa.