Přenosná HD „televizka“ Evolve Fantasy

Pojďme se podívat na základní funkci, a to příjem a zobrazení televizního signálu. Po prvním zapnutí se objeví průvodce, pomocí kterého zvolíte jazyk a dále provedete naladění kanálu. Ladí se najednou televize i rádio. Od okamžiku spuštění automatického ladění je postupně zobrazován jeho průběh, ale jen po poměrně velkých skocích. Celý proces netrvá déle, než několik málo minut.

Hned po naladění začne přístroj přehrávat první kanál. Jejich seřazení odpovídá pořadí, v jakém byly naladěny. Kvalita příjmu je, ve vzdálenosti několika málo kilometrů od vysílače, velmi slušná, a to i se základní, krátkou prutovou anténou (testování příjmu proběhlo v lokalitě Brno-město). Ve více zarušeném prostředí je nutno použít kvalitnější (nejlépe aktivní) anténu, přičemž zdrojem rušení může být např. zapnutý počítač. Za to ale Evolve Fantasy nemůže, naprosto stejná situace je i u jiných DVB-T přijímačů. Nic to nemění na tom, že kvalitu příjmu hodnotíme jako nadprůměrnou.

Obrazovka s rozlišením 800 × 480 px poskytuje slušný obraz s rozumnými pozorovacími úhly, tedy až na ten spodní. U něj se obraz ztmavuje a přestává být sledovatelný už při minimálním natočení. Velkou nevýhodou ale je, že není možné jakkoliv regulovat parametry obrazu. Jas ani kontrast prostě nenastavíte. Výchozí nastavení je naštěstí zvoleno velmi dobře, takže to příliš nevadí.

Horší je to s podsvícením displeje, které je také neregulovatelné a vadí hlavně v přítmí nebo za tmy. Intenzita je v takovém případě příliš velká, a při sledování světlých scén to může na váš zrak působit až bolestivě. Pokud je obraz v jiném poměru stran než 16:10, je jeho velikost přizpůsobena rozměrům obrazovky. V menu sice existuje položka „poměr stran“, která by měla zobrazení řešit, ale mezi jednotlivými nastaveními se nám nepodařilo najít žádný rozdíl.

Přepínání kanálů je možné hned pěti (!) způsoby. Jednak přímou volbou čísla kanálu, pak také pomocí šipek, za třetí s pomocí seznamu, ke kterému se lze dostat stiskem tlačítka LIST na dálkovém ovládání, dle EPG (elektronického programového průvodce), a také pomocí seznamu oblíbených kanálů.

Začněme ale popořadě. Přímá volba čísla kanálu neskýtá žádné překvapení. Pokud jsou stisknuty dvě klapky rychle po sobě, provede se volba dvojciferného čísla.

V seznamu kanálů, vyvolaném tlačítkem LIST, je zobrazen pouze název a číslo kanálu. Navigace v seznamu probíhá pomocí šipek nahoru a dolů. Seznam oblíbených kanálů funguje velmi podobně, programy lze roztřídit do kategorií Hudba, Film, Zprávy a Sport. Jednotlivé kategorie lze procházet šipkami vlevo a vpravo. Menu programů lze editovat pomocí volby „Úprava programu“ v menu přístroje. Při použití volby je nutné zadat heslo.

V menu programů je možno měnit jejich pořadí, a přiřazovat je do výše zmíněných kategorií oblíbených kanálů. Přiřazení do seznamu je indikováno malou ikonkou. Z té ale není zřejmé, do které skupiny je program zařazen. Ve chvíli, kdy může být i ve více skupinách, je to poměrně nepraktické. Při editaci kanálů je zobrazeno také malé náhledové okno. Pro pohyb mezi programy bychom si spíše vybrali toto menu (i když slouží k nastavení), než seznam. Existuje i možnost zablokovat některé kanály rodičovským zámkem. V českých podmínkách toho ale asi příliš nevyužijete.

Kanály si také můžete přejmenovat podle svého. Tedy mohli byste, kdyby to fungovalo spolehlivě. Při volbě změny jména se na obrazovce zobrazí klávesnice, na které si vybíráte znaky pomocí směrových šipek. Problém je v tom, že všechny znaky jsou na virtuální klávesnici reprezentovány hvězdičkou, a po jejich použití se v názvu programu objeví jen těžko identifikovatelné znaky.

Po přepnutí programu, což je záležitost cca 3 až 4 sekund, se na dlouhých 10 sekund zobrazí informační okénko, které informuje o názvu kanálu, názvu aktuálně přehrávaného a následujícího programu, spolu s časovými údaji. Tato doba je příliš dlouhá, poloviční interval by byl zcela postačující. Naštěstí lze zobrazení těchto údajů zrušit pomocí tlačítka EXIT.

Ještě zde máme EPG, elektronického programového průvodce. Využívá téměř celou obrazovku, nemá problémy s diakritikou, a je poměrně přehledný. Z průvodce programů se lze stiskem tlačítka dostat k nahrávacímu plánu, kde se automaticky nastaví nahrávání zvoleného programu. Před potvrzením je ale nutné zvolit mezi režimy (defaultně „view“, volitelně „record“). Na to nesmíte zapomenout, protože s volbou „view“ se televize pouze přepne na zvolený kanál a nahrávat se nebude zhola nic.

To samé platí o situaci, kdy zapomenete připojit USB disk nebo vložit kartu, na kterou se má pořad zaznamenat. Potvrzení proběhne bez problémů, a až ve chvíli, kdy se má začít nahrávat, televizor zjistí, že není kam! Nahrává se přímo transportní stream MPEG-2. S kvalitou nahraného videa nejsou žádné problémy, nahrávání je plynulé, bez záseků.

K dispozici je i teletext, svižný a rychlý. S českou diakritikou není žádný problém. Skryté zobrazení textu na testovací stránce teletextu nefunguje, ovšem skryté titulky se u pořadů zobrazují bez problémů a správně česky (jsou-li vysílány).