Samsung HMX-H106: SSD v akci
29.6.2009, Jan Vítek, recenze
Samsung teprve nedávno představil novou řadu kamer HMX-Hxxx, kam patří celkem 4 modely lišící se svou kapacitou. Testovaný HMX-H106 obsahuje 64GB SSD, nabízí rovněž desetinásobný zoom a rozlišení 1920 x 1080i. Jaké jsou jeho další vlastnosti?
Kapitoly článku:
Nyní přichází čas na testy natáčení videa, které si provedeme v exteriéru a interiéru a zaměříme se na rozdílné schopnosti. Bude to tedy v exteriéru snímání při různých světelných podmínkách, test zoomu, zaostřování a pak příslušné testy v interiéru. Pak se také podíváme, jaké jsou rozdíly v kvalitě videa při různých nastaveních (Super Fine, Fine a Normal).
Kamera díky svému 2,2megapixelovému CMOS senzoru nabízí rozlišení videa až 1920 x 1080i - 1080/50i a pak dvě nižší (720/50p a 576/50p). Celkem 64GB SSD dokáže pojmout ve dvou základních nastaveních Super Fine a Fine minimálně 498 minut videa, což nám vystačí na zhruba pět baterií. A jak je vidět, ve standardním rozlišení na kvalitu Fine je k dispozici rovnou 45,5 hodiny, tedy dva nepřetržité dny natáčení.
Kamera samotná zaznamenává videa do známého formátu H.264 do souborů s příponou .MP4, které si můžeme sami stáhnout z kamery připojené pomocí rozhraní USB 2.0, pokud je tedy kamera nastavena na USB Mass Storage. Popřípadě můžeme využít dodávaný software Intelli-studio, jenž si v sobě nese samotná kamera, což je dobré k tomu, abychom s sebou nemuseli zbytečně tahat CD. Kamera také nabízí základní možnosti editace videa - jejich rozdělování či slučování, a tím i jejich zkracování.
V testech jsme vzhledem k tomu, abyste nestahovali desítky megabajtů dat, přikročili k nabídce videí v rozlišení 960 x 540 pixelů ve formátu WMV9, do nějž Intelli-studio dovoluje videa přímo, nebo až po úpravě exportovat. Dlužno říci, že tento software nabízí velmi jednoduchým způsobem řadu užitečných funkcí, díky nimž si můžeme videa snadno upravit tak, že je ořízneme, nastavíme jas či kontrast, přidáme mezi ně předěly, filtry a přidáme text a hudbu. To po pár minutách zkoumání uživatelského prostředí zvládne každý jen trochu zkušený uživatel.
Z pohotovostního režimu je kamera připravena k natáčení za čas kratší než tři sekundy, takže než si nastavíte displej a zamíříte na cíl, kamera bude připravena. Zazoomována bude přitom asi do jedné čtvrtiny celého rozsahu, tedy cca 2,5x. Se zoomem se jinak pracuje velmi snadno a příjemně, ale při největším přiblížení se i přes zapnutou optickou stabilizaci projeví i tlukot srdce a je třeba se hodně snažit, aby se obraz netřásl. Jestliže si ale optickou stabilizaci vypnete, nemáte již bez stativu šanci absolutně žádnou. Ve výsledku tak jdou z ruky pořídit velmi stabilní záběry i na desetinásobný zoom, pokud si pomůžete podepřením loktů a budete se soustředit.
Záběry ve venkovním prostředí byly provedeny při dobrých a horších světelných podmínkách. Jednou odpoledne a podruhé při západu slunce, kdy krajina již ztrácela barvy a kontrast. V tu dobu byl také proveden test zoomu.
U prvního videa s dobrými světelnými podmínkami se ukazuje, že barvy jsou živé a nebe, přestože bylo téměř celé modré a bez mráčku i bez použití filtru není přesvícené a je na něm dobře znát jeho barva. Na kontrastních hranách také není ani znát aberace, ovšem ve výsledném videu se při jen trošku prudším pohybu rozdvojují hrany.
Při zhoršených světelných podmínkách, kdy už slunce takřka zapadalo za mraky na obzoru, se projevilo horší osvětlení, takže barvy jsou tmavější a ponurejší. Ovšem obraz je i tak ostrý, vyvážený a dobře odpovídá skutečnosti. Na rozhledně v Jizerských horách (hádejte jaké) se také měl šanci předvést filtr zvuku proti větru, ovšem výsledek si můžete poslechnout sami. Přitom vítr rozhodně nebyl nijak silný.
zoom v pozdním světle - stiskněte pro stažení videa - 5,2 MB
Při zoomu na dominantu Liberce se jasně ukazuje funkce optického stabilizátoru, jenž jistý třes zachytí, ale pak se rychle utrhne, aby si mohl svou práci zopakovat. Jedná se o zoom v celém rozsahu, tedy při ohniskové vzdálenosti 3,3 - 33 mm. I zde se projevuje zvuk větru, neboť úryvek pochází ze stejného videa jako ten předchozí. Pro lepší stabilizaci objektivu při maximálním zoomu se tedy určitě vyplatí nespoléhat se na vlastní ruce, ale minimálně si je o něco opřít. A nyní již k testům z interiéru a poté speciálním.
Zkoušky natáčení v exteriérech samozřejmě nejsou všechno, a tak si musíme také ukázat, jak se kamera předvede v místnosti, kde za dne bývá nižší úroveň osvětlení a také se využívají různé umělé zdroje světla, které kameře mohou způsobit problémy s vyvážením bílé barvy. Uvedeme si dva hlavní testy, kde v prvním bylo využito denní světlo proudící oknem zprava a na opačné straně scénu osvětlovala klasická žárovka s teplejším nádechem. Poté uvidíme, jak kamera zareaguje, když scénu osvítí pouze žluté světlo dvou žárovek.
Jak můžeme pozorovat u prvního videa, tak se stala klasická věc - jinak bílá stěna dostala na levé straně od žárovky oranžový nádech a na druhé straně to je zase modrá barva. To je celkem normální, když prostor osvětlují jinak barevně naladěné světelné zdroje. Očekával bych také mírně světlejší obraz, což se ale dá upravit nastavením expozice, nebo následně softwarovým způsobem zvýšením jasu. Barvy však i v onen ponurý den vypadaly věrně a obraz nebyl nepříjemně zašumělý.
V druhém případě je již velmi znát šum v obraze a kamera má také problémy se zaostřením, což se projevuje na ztrátě detailů. Režim iScene byl přitom nastaven na interiér, jenž by měl být pro takovéto použití nejvhodnější. Obraz je ale i přesto koukatelný a použitelný a se sníženou kvalitou jednoduše musíme počítat. Půjdeme tedy dále na ostatní testy.
V této subkapitole začneme dvěma důležitými testy - zoomem a zároveň stabilizací obrazu, kterou jsme již nakousli na začátku kapitoly a poté pohotovostí zaostření a v tomto případě i úpravou clony pro přizpůsobení světelným podmínkám. Pro tyto testy dobře poslouží venkovní scenérie a jeden barevný infantilní obrázek.
Pokud si zoom v jeho průběhu pozastavíte, získáte obrázek jak z pohledu Vetřelce, tedy ostrý střed a rozmazané, paprskovitě protáhlé okraje. Po dozoomování se ovšem obraz ihned spraví a je zaostřen. I zde je pak vidět dobrá práce stabilizátoru, bez nějž byste neměli šanci v ruce udržet obraz tak stabilní. Samozřejmě to má k dokonalosti pořád daleko, ale za to spíše mohou ruce recenzentovy.
A pak je tu pohotovost ostření, jež se chová trošku podivně. Nejdříve se začne po odstranění blízkého obrázku postupně upravovat clona, přičemž zaostření zůstává stále stejné. A až poté, co je videokamera s nastavením clony spokojená, bleskově zaostří, takže celá procedura jí trvá něco pod 3 sekundy. Naopak při zaostření nablízko je již tento proces pozvolnější. A i když kamera nemusí clonu upravovat, trvá ji také podezřele dlouho, než si uvědomí, že by měla přeostřit, ovšem poté to také provede doslova v okamžiku.
Následně můžeme využít časosběrný záznam, jenž nám umožňuje vytvářet videa z jednotlivých statických obrázků, které byly po zvolený čas s určitou prodlevou zachytávány. U této kamery je nám dovoleno, abychom vytvářeli takový záznam zachytávajíc jeden snímek po 1, 3, nebo 5 sekundách po dobu 24, 48, či 72 hodin.
Kamera rovněž nabízí režim snímání, jenž má kompenzovat tzv. protisvětlo, tedy takové podmínky, kdy musíme snímat scénu, na niž dopadá světlo ne z naší strany, ale ze strany opačné. To nejsou zrovna ideální podmínky a obecně při nich vznikají černé siluety toho, co chceme zachytit a nezajímavé pozadí zůstává zřetelné.
Jak můžeme vidět, režim Protisvětlo provede zesvětlení scény tak, aby vynikly především nízko osvětlené části obrazu, o něž nám hlavně jde. Scenérie za oknem, která byla předtím také brána v potaz, je ve zmíněném režimu vedlejší, a tak může být na úkor zbytku obrazu klidně výrazně přesvícena.
Kamera díky svému 2,2megapixelovému CMOS senzoru nabízí rozlišení videa až 1920 x 1080i - 1080/50i a pak dvě nižší (720/50p a 576/50p). Celkem 64GB SSD dokáže pojmout ve dvou základních nastaveních Super Fine a Fine minimálně 498 minut videa, což nám vystačí na zhruba pět baterií. A jak je vidět, ve standardním rozlišení na kvalitu Fine je k dispozici rovnou 45,5 hodiny, tedy dva nepřetržité dny natáčení.
- 498 minut (1080/50i), 704 minut (720/50p), 2070 minut (576/50p)
- 604 minut (1080/50i), 936 minut (720/50p), 2732 minut (576/50p)
Kamera samotná zaznamenává videa do známého formátu H.264 do souborů s příponou .MP4, které si můžeme sami stáhnout z kamery připojené pomocí rozhraní USB 2.0, pokud je tedy kamera nastavena na USB Mass Storage. Popřípadě můžeme využít dodávaný software Intelli-studio, jenž si v sobě nese samotná kamera, což je dobré k tomu, abychom s sebou nemuseli zbytečně tahat CD. Kamera také nabízí základní možnosti editace videa - jejich rozdělování či slučování, a tím i jejich zkracování.
V testech jsme vzhledem k tomu, abyste nestahovali desítky megabajtů dat, přikročili k nabídce videí v rozlišení 960 x 540 pixelů ve formátu WMV9, do nějž Intelli-studio dovoluje videa přímo, nebo až po úpravě exportovat. Dlužno říci, že tento software nabízí velmi jednoduchým způsobem řadu užitečných funkcí, díky nimž si můžeme videa snadno upravit tak, že je ořízneme, nastavíme jas či kontrast, přidáme mezi ně předěly, filtry a přidáme text a hudbu. To po pár minutách zkoumání uživatelského prostředí zvládne každý jen trochu zkušený uživatel.
Z pohotovostního režimu je kamera připravena k natáčení za čas kratší než tři sekundy, takže než si nastavíte displej a zamíříte na cíl, kamera bude připravena. Zazoomována bude přitom asi do jedné čtvrtiny celého rozsahu, tedy cca 2,5x. Se zoomem se jinak pracuje velmi snadno a příjemně, ale při největším přiblížení se i přes zapnutou optickou stabilizaci projeví i tlukot srdce a je třeba se hodně snažit, aby se obraz netřásl. Jestliže si ale optickou stabilizaci vypnete, nemáte již bez stativu šanci absolutně žádnou. Ve výsledku tak jdou z ruky pořídit velmi stabilní záběry i na desetinásobný zoom, pokud si pomůžete podepřením loktů a budete se soustředit.
Exteriér
Záběry ve venkovním prostředí byly provedeny při dobrých a horších světelných podmínkách. Jednou odpoledne a podruhé při západu slunce, kdy krajina již ztrácela barvy a kontrast. V tu dobu byl také proveden test zoomu.
 |  |
odpolední světlo - stiskněte pro stažení videa - 13,1 MB | pozdní světlo - stiskněte pro stažení videa - 7,8 MB |
U prvního videa s dobrými světelnými podmínkami se ukazuje, že barvy jsou živé a nebe, přestože bylo téměř celé modré a bez mráčku i bez použití filtru není přesvícené a je na něm dobře znát jeho barva. Na kontrastních hranách také není ani znát aberace, ovšem ve výsledném videu se při jen trošku prudším pohybu rozdvojují hrany.
Při zhoršených světelných podmínkách, kdy už slunce takřka zapadalo za mraky na obzoru, se projevilo horší osvětlení, takže barvy jsou tmavější a ponurejší. Ovšem obraz je i tak ostrý, vyvážený a dobře odpovídá skutečnosti. Na rozhledně v Jizerských horách (hádejte jaké) se také měl šanci předvést filtr zvuku proti větru, ovšem výsledek si můžete poslechnout sami. Přitom vítr rozhodně nebyl nijak silný.
zoom v pozdním světle - stiskněte pro stažení videa - 5,2 MB
Při zoomu na dominantu Liberce se jasně ukazuje funkce optického stabilizátoru, jenž jistý třes zachytí, ale pak se rychle utrhne, aby si mohl svou práci zopakovat. Jedná se o zoom v celém rozsahu, tedy při ohniskové vzdálenosti 3,3 - 33 mm. I zde se projevuje zvuk větru, neboť úryvek pochází ze stejného videa jako ten předchozí. Pro lepší stabilizaci objektivu při maximálním zoomu se tedy určitě vyplatí nespoléhat se na vlastní ruce, ale minimálně si je o něco opřít. A nyní již k testům z interiéru a poté speciálním.
Interiér
Zkoušky natáčení v exteriérech samozřejmě nejsou všechno, a tak si musíme také ukázat, jak se kamera předvede v místnosti, kde za dne bývá nižší úroveň osvětlení a také se využívají různé umělé zdroje světla, které kameře mohou způsobit problémy s vyvážením bílé barvy. Uvedeme si dva hlavní testy, kde v prvním bylo využito denní světlo proudící oknem zprava a na opačné straně scénu osvětlovala klasická žárovka s teplejším nádechem. Poté uvidíme, jak kamera zareaguje, když scénu osvítí pouze žluté světlo dvou žárovek.
 |  |
denní světlo + žárovka - stiskněte pro stažení videa - 10,2 MB | žárovky - stiskněte pro stažení videa - 6,9 MB |
Jak můžeme pozorovat u prvního videa, tak se stala klasická věc - jinak bílá stěna dostala na levé straně od žárovky oranžový nádech a na druhé straně to je zase modrá barva. To je celkem normální, když prostor osvětlují jinak barevně naladěné světelné zdroje. Očekával bych také mírně světlejší obraz, což se ale dá upravit nastavením expozice, nebo následně softwarovým způsobem zvýšením jasu. Barvy však i v onen ponurý den vypadaly věrně a obraz nebyl nepříjemně zašumělý.
V druhém případě je již velmi znát šum v obraze a kamera má také problémy se zaostřením, což se projevuje na ztrátě detailů. Režim iScene byl přitom nastaven na interiér, jenž by měl být pro takovéto použití nejvhodnější. Obraz je ale i přesto koukatelný a použitelný a se sníženou kvalitou jednoduše musíme počítat. Půjdeme tedy dále na ostatní testy.
Ostatní testy
V této subkapitole začneme dvěma důležitými testy - zoomem a zároveň stabilizací obrazu, kterou jsme již nakousli na začátku kapitoly a poté pohotovostí zaostření a v tomto případě i úpravou clony pro přizpůsobení světelným podmínkám. Pro tyto testy dobře poslouží venkovní scenérie a jeden barevný infantilní obrázek.
 |  |
zoom a stabilizace - stiskněte pro stažení videa - 7,4 MB | pohotovost zaostření - stiskněte pro stažení videa - 8,6 MB |
Pokud si zoom v jeho průběhu pozastavíte, získáte obrázek jak z pohledu Vetřelce, tedy ostrý střed a rozmazané, paprskovitě protáhlé okraje. Po dozoomování se ovšem obraz ihned spraví a je zaostřen. I zde je pak vidět dobrá práce stabilizátoru, bez nějž byste neměli šanci v ruce udržet obraz tak stabilní. Samozřejmě to má k dokonalosti pořád daleko, ale za to spíše mohou ruce recenzentovy.
A pak je tu pohotovost ostření, jež se chová trošku podivně. Nejdříve se začne po odstranění blízkého obrázku postupně upravovat clona, přičemž zaostření zůstává stále stejné. A až poté, co je videokamera s nastavením clony spokojená, bleskově zaostří, takže celá procedura jí trvá něco pod 3 sekundy. Naopak při zaostření nablízko je již tento proces pozvolnější. A i když kamera nemusí clonu upravovat, trvá ji také podezřele dlouho, než si uvědomí, že by měla přeostřit, ovšem poté to také provede doslova v okamžiku.
Následně můžeme využít časosběrný záznam, jenž nám umožňuje vytvářet videa z jednotlivých statických obrázků, které byly po zvolený čas s určitou prodlevou zachytávány. U této kamery je nám dovoleno, abychom vytvářeli takový záznam zachytávajíc jeden snímek po 1, 3, nebo 5 sekundách po dobu 24, 48, či 72 hodin.
Kamera rovněž nabízí režim snímání, jenž má kompenzovat tzv. protisvětlo, tedy takové podmínky, kdy musíme snímat scénu, na niž dopadá světlo ne z naší strany, ale ze strany opačné. To nejsou zrovna ideální podmínky a obecně při nich vznikají černé siluety toho, co chceme zachytit a nezajímavé pozadí zůstává zřetelné.
 |  |
bez protisvětla - stiskněte pro stažení videa - 4,5 MB | s protisvětlem - stiskněte pro stažení videa - 4,6 MB |
Jak můžeme vidět, režim Protisvětlo provede zesvětlení scény tak, aby vynikly především nízko osvětlené části obrazu, o něž nám hlavně jde. Scenérie za oknem, která byla předtím také brána v potaz, je ve zmíněném režimu vedlejší, a tak může být na úkor zbytku obrazu klidně výrazně přesvícena.
