Sharp LC-52DH65E: 52" pro nadšence
16.11.2009, Martin Kuchař, recenze
Dnešní recenze televizoru Sharp nás zavede do vod velkých úhlopříček. Jak si ukážeme, u tohoto modelu se setkáte s velmi příjemnou cenou v poměru ke kvalitám a parametrům. Uvažujete o opravdu velké obrazovce a chcete i něco ušetřit?
Kapitoly článku:
- Sharp LC-52DH65E: 52" pro nadšence
- OSD menu, USB a citlivost tuneru
- Odezva, video a hry
- Pozorovací úhly, jas, kontrast a podsvícení
- Barvy, iterpolace, regulace jasu a spotřeba
- Závěrečné hodnocení
Jak můžete vidět z následujícího testovacího obrazce, dopadly pozorovací úhly opravdu na výbornou. Drobný problém je vidět pouze u bočního uhnutí, kdy můžete pozorovat lehký úbytek kontrastu. Ani ve velkých úhlech ale nedochází ke známému úbytku jasu nebo dokonce inverzi barev. Televizor disponuje papírovými pozorovacími úhly dosahujícími hodnoty 176° v obou rovinách a náš test to prakticky potvrdil.
Pozorovací úhly
- pro zvětšení klikněte -
Stejně jako u minulé recenze jsme se setkali s vlastností, která se u starších televizorů nevyskytovala. V OSD menu totiž naleznete nejen jas, ale i podsvícení. Pro změnu intenzity „svitu“ je potřeba regulovat právě podsvícení a jas ponechat na stejné hodnotě. Regulace jasu jako takového má za výsledek pouze zvýšení svitu bílé barvy a tím pádem neudělá nic jiného, než že degraduje kontrast.
Chcete li si regulovat intenzitu svitu – například v noci, kdy vám příliš jasný obraz vadí – musíte napřed snížit právě podsvícení a teprve v případě, že to nestačí, sáhnout na jas samotný. Vzhledem k tomu, že chceme prověřit závislost těchto veličin, měnili jsme postupně hodnotu podsvícení a to v deseti krocích a vždy jsme prověřili hodnotu kontrastu.
Výsledek není zcela závratný – čekali jsme značně lepší hodnoty, ale na druhou stranu se zase po čase vracíme k televizorům podsvíceným běžnou technologií, u které prostě s poklesem kontrastu musíte počítat.
Průběh jasu bohužel není zdaleka lineární, jak by měl být. Docela značné „skoky“ můžete vidět na hranici 20 % nebo 60 %, avšak je potřeba si uvědomit, že tyto výsledky jsme získali měřením skrze optickou sondu, která odhalí i takové nedostatky, kterých by si lidské oko nevšimne ani při desetinásobném zvětšení. Tyto výkyvy nejsou chvályhodné, ale při běžném provozu si jich nemáte šanci všimnout.
Hned po zapnutí televizoru dokáží podsvětlovací trubice vyzářit 241 cd/m2 a po 220-ti sekundách je již dosaženo opravdu plného jasu. Delší doba ustálení a pořádného rozzáření trubic je dána především opravdu velkou úhlopříčkou – je rozdíl podsvítit naplno panel s úhlopříčkou 37‘‘ a 52‘‘, který zde máme dnes.
Dostáváme se k jednomu z posledních testů provedených optickou sondou, který ale bude pro tento televizor slušně řečeno zdrcující. Velká úhlopříčka podsvětlená běžnými katodami totiž s sebou nese jeden hlavní problém, kterým je samozřejmě homogenita podsvícení. Ostatně jistě jste viděli nějaké testy velkých LCD monitorů, které u úhlopříček nad 24‘‘ měly alespoň z počátku v této oblasti také značné potíže.
Jak panel dopadl, můžete vidět z následujících grafů a také tabulky, kde je provedený přepočet naměřených hodnot na skutečný jas ve známých jednotkách. Po přepočtu jsme zjistili, že s homogenitou udržující se alespoň nad 85 % je panel podsvícen pouze v polovině všech měřených bodů – ve všech ostatních klesá intenzita pod rozumnou hranici. Pokud hleáte nejlépe podsvícený LCD televizor, pak je pro vás určen jedině LED panel.
Pozorovací úhly
- pro zvětšení klikněte -
Stabilita kontrastu
Stejně jako u minulé recenze jsme se setkali s vlastností, která se u starších televizorů nevyskytovala. V OSD menu totiž naleznete nejen jas, ale i podsvícení. Pro změnu intenzity „svitu“ je potřeba regulovat právě podsvícení a jas ponechat na stejné hodnotě. Regulace jasu jako takového má za výsledek pouze zvýšení svitu bílé barvy a tím pádem neudělá nic jiného, než že degraduje kontrast.
Chcete li si regulovat intenzitu svitu – například v noci, kdy vám příliš jasný obraz vadí – musíte napřed snížit právě podsvícení a teprve v případě, že to nestačí, sáhnout na jas samotný. Vzhledem k tomu, že chceme prověřit závislost těchto veličin, měnili jsme postupně hodnotu podsvícení a to v deseti krocích a vždy jsme prověřili hodnotu kontrastu.
Výsledek není zcela závratný – čekali jsme značně lepší hodnoty, ale na druhou stranu se zase po čase vracíme k televizorům podsvíceným běžnou technologií, u které prostě s poklesem kontrastu musíte počítat.
Průběh jasu
Průběh jasu bohužel není zdaleka lineární, jak by měl být. Docela značné „skoky“ můžete vidět na hranici 20 % nebo 60 %, avšak je potřeba si uvědomit, že tyto výsledky jsme získali měřením skrze optickou sondu, která odhalí i takové nedostatky, kterých by si lidské oko nevšimne ani při desetinásobném zvětšení. Tyto výkyvy nejsou chvályhodné, ale při běžném provozu si jich nemáte šanci všimnout.
Stabilita jasu
Hned po zapnutí televizoru dokáží podsvětlovací trubice vyzářit 241 cd/m2 a po 220-ti sekundách je již dosaženo opravdu plného jasu. Delší doba ustálení a pořádného rozzáření trubic je dána především opravdu velkou úhlopříčkou – je rozdíl podsvítit naplno panel s úhlopříčkou 37‘‘ a 52‘‘, který zde máme dnes.
Podsvícení
Dostáváme se k jednomu z posledních testů provedených optickou sondou, který ale bude pro tento televizor slušně řečeno zdrcující. Velká úhlopříčka podsvětlená běžnými katodami totiž s sebou nese jeden hlavní problém, kterým je samozřejmě homogenita podsvícení. Ostatně jistě jste viděli nějaké testy velkých LCD monitorů, které u úhlopříček nad 24‘‘ měly alespoň z počátku v této oblasti také značné potíže.
Jak panel dopadl, můžete vidět z následujících grafů a také tabulky, kde je provedený přepočet naměřených hodnot na skutečný jas ve známých jednotkách. Po přepočtu jsme zjistili, že s homogenitou udržující se alespoň nad 85 % je panel podsvícen pouze v polovině všech měřených bodů – ve všech ostatních klesá intenzita pod rozumnou hranici. Pokud hleáte nejlépe podsvícený LCD televizor, pak je pro vás určen jedině LED panel.
-100.webp)
