Zahubí ochrany HD-DVD a Blu-ray?
3.8.2005, Radek Jahoda, recenze
O tom, že HD DVD bude používat ochranu proti kopírování AACS, jsme vás už informovali zde a zde. Sice specifikace AACS ještě není u konce (hovoří se i o zdržení nástupu HD-DVD právě díky AACS), ale její dopady na filmový i elektronický průmysl budou velké, pokud bude uplatněn v podobě, jaká je teď navrhována. Může se totiž stát, že po přehrání nelegální kopie disku se omezí funkčnost za drahé peníze pořízeného přístroje, a pokud ho použijete pro vznik kopie, může se zablokovat úplně. Nevěříte?
Skupina Independent Security Evaluators (ISE) provedla analýzu AACS a další ochrany Self-Protecting Digital Content (SPDC), které budou použity na HD-DVD (SPDC má být zřejmě i na Blu-ray, ale informace z tohoto tábora jsou zatím skoupé) a její závěry jsou jednoznačné - spojení obou metod tvoří nejlepší ochranu obsahu disku, jaký v současné době existuje. AACS je principiálně podobné CCS na DVD discích, pouze s daleko lepším algoritmem a mnoha nadstavbami.
To ale není všechno. Pomocí připojení na internet nebo díky informacím na disku, který do přehrávače vložíte, je možné omezit funkčnost přehrávače nebo ho úplně zablokovat. Představte si situaci, že některý hacker pozmění firmware Vašeho typu přehrávače, aby přehrával i okopírované disky. To se samozřejmě nebude líbit nahrávacím společnostem a je v jejich moci pomocí internetu nebo nově vydaných disků tento typ přehrávače zařadit do černé listiny a všechny nové vydané disky nepůjdou přehrát na tomto přehrávači, přestože Vy osobně jste se ničeho nedopustili. Z draze zakoupeného přehrávače se tak stane bezcenný šrot. Podobně je možné zablokovat individuální tituly nebo kompletně celý přehrávač.
Další podivností je to, že každý disk musí obsahovat jednoznačnou digitální identifikaci, jakousi značku a bez této značky certifikovaný přehrávač nesmí tento disk přehrát. Tato značka je identická ke každému titulu a vydává ji centrální organizace. Jak to bude s vypalovanými disky, jestli pro každý Vámi vytvořený disk Vámi natočeného videa budete muset požádat o vydání jakousi organizaci, je zatím záhadou. Zdá se, že připojení k internetu bude pro tvorbu HD-DVD nezbytné.
Nad AACS je ale postaveno ještě SPDC. To má možnost zablokovat přehrávání nejen nově vydaných disků, ale i těch starších, tedy těch, které už vlastníte a normálně je přehráváte. Docílí se toho vypnutím částí firmwaru, kterým se povypínají příslušné funkce přehrávače.
Dalším stupněm ochrany je vložení watermarku do obrazu. Ten není za normálních okolností rozeznatelný, ale pokud víte, co hledáte, tak ho pomocí speciálního algoritmu můžete objevit. To slouží k tomu, aby bylo možno vystopovat zdroj kopie, přesněji řečeno konkrétní zdrojový disk a také konkrétní přehrávač použitý pro pořízení kopie. K čemu lze toto použít je myslím jasné.
Další zajímavou informací přímo od Toshiby je to, že HD-DVD přehrávače budou přehrávat HD video pouze na HDMI výstupu, analogový výstup bude přesamplován do standardního formátu se 480 pro NTSC resp. 576 řádky pro PAL. Pokud jste si již televizi pro HD koupili a nemáte tento vstup, můžete ji vyhodit. Ani dnes není HDMI vstup samozřejmou součástí HDTV přístrojů.
Filmový svět opět pokročil na další stupínek ochran a je zřejmé, že už nejde pouze o pasivní prvky ochrany, které se snaží zablokovat pořízení kopie, ale jde již o dodatečný přímý zásah do funkčnosti draze pořízené elektroniky. Je otázka, zda k takovým zásahům bude docházet, protože nevěřím, že by to nevyvolalo zpětnou reakci od uživatelů. Tato zpětná reakce se dokonce již začíná objevovat. Spousta názorů je takových, že za těchto podmínek si nikdo nebude chtít takový systém pořídit a raději sáhne po sice ne tak propracované, ale také funkční technologii z východu. Vidina miliardových zisků, o kterých společnosti stále mluví, se tak může rozplynout do ztracena.
Souvisí s tím i další věc - existence dvou různých navzájem nekompatibilních, i když podobných systémů. Po mnoha rozhovorech se nepodařilo najít kompromis mezi oběma zúčastněnými stranami, mezi Toshibou na straně HD-DVD a Sony/Matshushita na straně Blu-ray. Ani filmové společnosti nejsou jednotné a každá se přiklání k jinému výrobci. To může být další problém, protože pokud budou některé společnosti vydávat HD-DVD a jiné Blu-ray, tak by si uživatel musel koupit oba dva přehrávače, do čehož se samozřejmě nikomu chtít nebude. Řešením by byl jeden přehrávač pro oba typy disků, vzhledem k poměrně vysokým licenčním poplatkům to bude ale také drahé. Na druhou stranu válka mezi dvěma formáty může tyto přehrávače zlevňovat, pouze si budeme muset vybrat, na ktarou stranu se přikloníme. Počátkem loňského roku se mluvilo o roce 2005 jako roce modrých laserů, jejich nástup je ale odložen až na příští rok, skupina Blu-ray to sama tvrdí, HD-DVD má být spuštěno ještě letos, osobně o tom ale pochybuji.
Válka formátů na straně výrobců přístrojů je věc jedna, rozhodující slovo ale mohou mít filmová studia, která jsou producenty samotných disků. Nikdo si nebude kupovat přehrávač, pro který nebudou vycházet filmové tituly. Donedávna se zdálo, že v tomto směru má HD-DVD navrch, blízká spolupráce studií s DVD Fórem, které stojí za HD-DVD, nesla svoje ovoce. Za Blu-ray stojí samozřejmě Sony Pictures (a Metro-Goldwyn-Mayer), která je vlastněna Sony, hlavního tahouna vývoje Blu-ray technologie. Členem Blu-ray Disc Association (BDA) jsou i studia Walt Disney Pictures a Twentieth Century Fox, obě už oznámily, že budou vydávat tituly právě na BD-ROM discích. Členem BDA jsou i další firmy, které mohou prosadit použití Blu-ray mechanik ve spotřebních zařízeních - Apple, Dell, HP, Hitachi, LG, Mitsubishi, Panasonic (Matsushita), Pioneer, Philips, Samsung, Sharp a Thomson.
To jsou poměrně pádné důvody pro nasazení právě Blu-ray na úkor HD-DVD. Dalším důvodem je vyšší kapacita Blu-ray médií 25, 50 resp. 100 GB pro jednovrstvá, dvouvrstvá resp. čtyřvrstvá média oproti HD-DVD. To má kapacity "pouze" 15, 30 a 45 GB pro jednovrstvá, dvouvrstvá resp. třívrstvá média. Hlavním prosazovatelem této technologie jsou Toshiba a NEC, ze studií se k HD-DVD přiklonili Time Warner, Paramount, Universal a New Line Cinema, celkově je podíl vydaných titulů mezi oběma skupinami přibližně stejný. Budeme si tedy muset koupit dva přehrávače? Nebo se časem opravdu objeví kombinované přístroje?
Teď je otázka, zda vůbec spotřebitelé na nástup nových formátů budou reflektovat. Video ve vysokém rozlišení je jistě skvělé, ale ruku na srdce, opravdu jsou na to lidé připraveni? Kolik lidí stále používá starý systém VHS. Ani DVD rekordéry ještě nejsou standardním vybavením domácnosti a už bychom měli přecházet na nové technologie? Z vlastní zkušenosti vím, že setrvačnost lidí v tomto ohledu je značná, obnova elektroniky probíhá v podstatě pouze u fajnšmekrů a lidí, pro které je to otázka prestiže. Kolik takových lidí je? A kolik lidí na to bude mít? A nehleďme pouze do našich luhů a hájů, za hranicemi je to podobné. Kupní síla západní Evropy a USA je jistě daleko větší, ale nepřikloní se raději k nějaké třetí variantě? Otázek je zatím více než dost a jednoznačných odpovědí na ně je poskrovnu.
Zdroje:
DVDFile.com - It Hits The Fan
DVDFile.com - What the studios really seem to have in store for us
Digital Spy - Analysis: HDTV, future of DVD, and HDMI
CD Freaks - HD DVD requires Digital Imprimatur to authorise playback
To ale není všechno. Pomocí připojení na internet nebo díky informacím na disku, který do přehrávače vložíte, je možné omezit funkčnost přehrávače nebo ho úplně zablokovat. Představte si situaci, že některý hacker pozmění firmware Vašeho typu přehrávače, aby přehrával i okopírované disky. To se samozřejmě nebude líbit nahrávacím společnostem a je v jejich moci pomocí internetu nebo nově vydaných disků tento typ přehrávače zařadit do černé listiny a všechny nové vydané disky nepůjdou přehrát na tomto přehrávači, přestože Vy osobně jste se ničeho nedopustili. Z draze zakoupeného přehrávače se tak stane bezcenný šrot. Podobně je možné zablokovat individuální tituly nebo kompletně celý přehrávač.
Další podivností je to, že každý disk musí obsahovat jednoznačnou digitální identifikaci, jakousi značku a bez této značky certifikovaný přehrávač nesmí tento disk přehrát. Tato značka je identická ke každému titulu a vydává ji centrální organizace. Jak to bude s vypalovanými disky, jestli pro každý Vámi vytvořený disk Vámi natočeného videa budete muset požádat o vydání jakousi organizaci, je zatím záhadou. Zdá se, že připojení k internetu bude pro tvorbu HD-DVD nezbytné.
Nad AACS je ale postaveno ještě SPDC. To má možnost zablokovat přehrávání nejen nově vydaných disků, ale i těch starších, tedy těch, které už vlastníte a normálně je přehráváte. Docílí se toho vypnutím částí firmwaru, kterým se povypínají příslušné funkce přehrávače.
Dalším stupněm ochrany je vložení watermarku do obrazu. Ten není za normálních okolností rozeznatelný, ale pokud víte, co hledáte, tak ho pomocí speciálního algoritmu můžete objevit. To slouží k tomu, aby bylo možno vystopovat zdroj kopie, přesněji řečeno konkrétní zdrojový disk a také konkrétní přehrávač použitý pro pořízení kopie. K čemu lze toto použít je myslím jasné.
Další zajímavou informací přímo od Toshiby je to, že HD-DVD přehrávače budou přehrávat HD video pouze na HDMI výstupu, analogový výstup bude přesamplován do standardního formátu se 480 pro NTSC resp. 576 řádky pro PAL. Pokud jste si již televizi pro HD koupili a nemáte tento vstup, můžete ji vyhodit. Ani dnes není HDMI vstup samozřejmou součástí HDTV přístrojů.
Filmový svět opět pokročil na další stupínek ochran a je zřejmé, že už nejde pouze o pasivní prvky ochrany, které se snaží zablokovat pořízení kopie, ale jde již o dodatečný přímý zásah do funkčnosti draze pořízené elektroniky. Je otázka, zda k takovým zásahům bude docházet, protože nevěřím, že by to nevyvolalo zpětnou reakci od uživatelů. Tato zpětná reakce se dokonce již začíná objevovat. Spousta názorů je takových, že za těchto podmínek si nikdo nebude chtít takový systém pořídit a raději sáhne po sice ne tak propracované, ale také funkční technologii z východu. Vidina miliardových zisků, o kterých společnosti stále mluví, se tak může rozplynout do ztracena. Souvisí s tím i další věc - existence dvou různých navzájem nekompatibilních, i když podobných systémů. Po mnoha rozhovorech se nepodařilo najít kompromis mezi oběma zúčastněnými stranami, mezi Toshibou na straně HD-DVD a Sony/Matshushita na straně Blu-ray. Ani filmové společnosti nejsou jednotné a každá se přiklání k jinému výrobci. To může být další problém, protože pokud budou některé společnosti vydávat HD-DVD a jiné Blu-ray, tak by si uživatel musel koupit oba dva přehrávače, do čehož se samozřejmě nikomu chtít nebude. Řešením by byl jeden přehrávač pro oba typy disků, vzhledem k poměrně vysokým licenčním poplatkům to bude ale také drahé. Na druhou stranu válka mezi dvěma formáty může tyto přehrávače zlevňovat, pouze si budeme muset vybrat, na ktarou stranu se přikloníme. Počátkem loňského roku se mluvilo o roce 2005 jako roce modrých laserů, jejich nástup je ale odložen až na příští rok, skupina Blu-ray to sama tvrdí, HD-DVD má být spuštěno ještě letos, osobně o tom ale pochybuji.
Válka formátů na straně výrobců přístrojů je věc jedna, rozhodující slovo ale mohou mít filmová studia, která jsou producenty samotných disků. Nikdo si nebude kupovat přehrávač, pro který nebudou vycházet filmové tituly. Donedávna se zdálo, že v tomto směru má HD-DVD navrch, blízká spolupráce studií s DVD Fórem, které stojí za HD-DVD, nesla svoje ovoce. Za Blu-ray stojí samozřejmě Sony Pictures (a Metro-Goldwyn-Mayer), která je vlastněna Sony, hlavního tahouna vývoje Blu-ray technologie. Členem Blu-ray Disc Association (BDA) jsou i studia Walt Disney Pictures a Twentieth Century Fox, obě už oznámily, že budou vydávat tituly právě na BD-ROM discích. Členem BDA jsou i další firmy, které mohou prosadit použití Blu-ray mechanik ve spotřebních zařízeních - Apple, Dell, HP, Hitachi, LG, Mitsubishi, Panasonic (Matsushita), Pioneer, Philips, Samsung, Sharp a Thomson. To jsou poměrně pádné důvody pro nasazení právě Blu-ray na úkor HD-DVD. Dalším důvodem je vyšší kapacita Blu-ray médií 25, 50 resp. 100 GB pro jednovrstvá, dvouvrstvá resp. čtyřvrstvá média oproti HD-DVD. To má kapacity "pouze" 15, 30 a 45 GB pro jednovrstvá, dvouvrstvá resp. třívrstvá média. Hlavním prosazovatelem této technologie jsou Toshiba a NEC, ze studií se k HD-DVD přiklonili Time Warner, Paramount, Universal a New Line Cinema, celkově je podíl vydaných titulů mezi oběma skupinami přibližně stejný. Budeme si tedy muset koupit dva přehrávače? Nebo se časem opravdu objeví kombinované přístroje?
Teď je otázka, zda vůbec spotřebitelé na nástup nových formátů budou reflektovat. Video ve vysokém rozlišení je jistě skvělé, ale ruku na srdce, opravdu jsou na to lidé připraveni? Kolik lidí stále používá starý systém VHS. Ani DVD rekordéry ještě nejsou standardním vybavením domácnosti a už bychom měli přecházet na nové technologie? Z vlastní zkušenosti vím, že setrvačnost lidí v tomto ohledu je značná, obnova elektroniky probíhá v podstatě pouze u fajnšmekrů a lidí, pro které je to otázka prestiže. Kolik takových lidí je? A kolik lidí na to bude mít? A nehleďme pouze do našich luhů a hájů, za hranicemi je to podobné. Kupní síla západní Evropy a USA je jistě daleko větší, ale nepřikloní se raději k nějaké třetí variantě? Otázek je zatím více než dost a jednoznačných odpovědí na ně je poskrovnu.
Zdroje:
DVDFile.com - It Hits The Fan
DVDFile.com - What the studios really seem to have in store for us
Digital Spy - Analysis: HDTV, future of DVD, and HDMI
CD Freaks - HD DVD requires Digital Imprimatur to authorise playback
