Set-top box(y) všude, kam se podíváš

Všude se o ní mluví a píše, týká se drtivé většiny občanů České republiky - digitalizace televizního vysílání. V posledních letech respektive měsících jsme se mohli setkat s rozsáhlejší medializací dané problematiky, což je určitě pozitivní jev. Kolem roku 2006 totiž byla informovanost na docela nízké úrovni a někteří ani netušili, co digitální vysílání představuje. Objevovali se pouze obecná očekávání v podobě vyšší kvality obrazu a zvuku, širší nabídky TV programů, snadného propojení se stávající technikou jako kamera, fotoaparát etc.
Dnes je situace v tomto ohledu lepší a na Internetu je dostatek relevantních zdrojů k pochopení výše zmíněného procesu. Řada z nás stále řeší nebo bude řešit otázku, jak vlastně digitální vysílání přijímat. My se v tomto článku zaměříme na přijímače pro pozemní DVB-T známé pod zkratkou STB. Jsou dostupné v mnoha variantách s různou výbavou i cenou.

Povíme si, jaké jsou na trhu možnosti, a popíšeme si základní koncept s některými příjmovými vlastnostmi. Nutno však podotknout, že volba konkrétního druhu by se měla vždy odvíjet od individuálních nároků vás samotných. Vybírejte tedy tak, aby složení a množství přípojek odpovídalo konkrétním nárokům na propojení s ostatními domácími spotřebiči (TV, videorekordér etc.)

Základní koncept, vybrané parametry a příjmové vlastnosti

Velmi hrubé rozdělení čistokrevných DVB-T přijímačů pro televizory můžeme uvažovat na klasické externí stolní (velké), "přenosné" (střední) nebo tzv. miniaturní řešení. Poslední jmenované se nejčastěji připojují přímo na hostitelský přístroj a nenabízí uživateli žádné výraznější funkce. Jejich příslušenství tvoří zpravidla dálkový ovladač, vhodná kabeláž (SCART aj.), určitý typ redukce (zvukový výstup aj.), napajecí adaptér a příruční anténa, ale není to pravidlem. Samozřejmostí je anténní vstup.
Ve většině případů tedy platí, čím menší typ, tím skromnější výbava. Spotřebitelé, kteří nelpí na rozměrech, se mohou poohlédnout po zbylých dvou alternativách. Tam už není výběr tak omezený a můžeme se setkat s mnoha variacemi - k nim se postupně propracujeme.
Mezi hlavní parametry a příjmové vlastnosti STB patří zejména citlivost (dBm) - nejnižší potřebný vstupní výkon pro nerušený příjem obrazu, ladicí rozsah tuneru (MHz) - zachycení signálu v televizním pásmu UHF (21-69. kanál) případně VHF, minimální odstup signálu od šumu (dB) aneb odolnost příjmu proti odrazům z téhož vysílače (značí se C/N). Minimálním odstupem C/N chápeme nejmenší možnou vzdálenost výkonu užitečného signálu k intenzitě šumu tak, aby byl příjem obrazu ještě nerušený. Posledním významným údajem je selektivita (dB) alias schopnost odolávat rušivým signálům.

HW + SW = DVB-T STB

Samostatný přijímač digitálního pozemního vysílání (STB) je koncipován jako doplněk ke stávajícímu analogovému televiznímu přijímači. S jeho pomocí je vám umožněno sledovat vysílání DVB-T na klasickém televizoru. K němu se připojuje většinou pomocí kabelu SCART podobně jako multimediální přehrávač. Díky velkému počtu výrobců se vyrábějí v mnoha různých provedeních a s různou hardwarovou a softwarovou výbavou.

Mezi ty nejznámější patří společnosti AB-COM, Arion, AVerMedia, Comag, CyberHome, DigiWave Electronics, Dream-Multimedia, Evolve, Finlux, FTA, Globo, GoGEN, Golden Interstar, Grundig, Homecast, Humax, Kaon, Kathrein, Mascom, Metronic, Mustek, Philips, Radix, Samsung, Sencor, Schwaiger, SiGMATek, Strong, TechniSat, Thomson, Topfield, Umax, Vantage, X-Site, Yakumo a Yu-ma-tu.

Připomínáme, že jsme stále omezeni pouze na běžné externí provedení pro TV přístroje. Jsou mimo jiné vybaveny konektory pro připojení pokojové nebo venkovní antény (modely umí také dodávat napětí pro napájení aktivních prvků s vlastním zesilovačem - nepotřebujete externí zdroj), dvojicí SCART zásuvek a mívají smyčkovací výstup.
Ten umožňuje sloučit další analogový VF signál, jenž není zdrojem pro digitální tuner, s modulovaným výstupem z dekodéru přijímače. Co se týče SCARTu, první zdířka dodává zpravidla signál ve všech základních variantách - sdružený AV, s oddělenou jasovou a barevnou složkou S-video i oddělenými barevnými složkami RGB. Některé také se složkami rozdílovými.

Druhá bývá obousměrná a může přenášet signál nejen do videa, ale i z něj do televizoru. Vedle toho se setkáte s klasickým AV výstupem na třech konektorech typu Cinch a rozšířeným je i digitální zvukový výstup S/PDIF. Moderní HDMI je výsadou spíše HDTV modelů a u běžných DVB-T přijímačů se s ním nesetkáme.
Nesmíme zapomenout ani na interní modulátor. Jeho výstupní signál je přímo interně sloučen se vstupním signálem z antény, nebo dochází k propojení smyčkovacího výstupu (RF Loop Out) se vstupem slučovače (RF IN), který je jeho součástí. Výsledný signál je pak přístupný na samostatném konektoru s označením TV Out - slouží k připojení koncového zařízení staršího roku výroby, které nemá výše popsané vstupy (SCART, Cinch). Na přiložených obrázcích si lze povšimnout také tlačítka pro zapnutí a vypnutí zařízení.
Mezi datová rozhraní počítáme USB 2.0, eSATA pro připojení externího pevného disku, podporu standardu Ethernet (RJ-45), čtečku (paměťových) karet nebo sériové rozhraní RS-232 vyvedené na 9pinovém konektoru D-Sub. Možné je propojení s počítačem nebo s jiným set-top boxem, máte možnost aktualizovat firmware nebo kopírovat a editovat různá nastavení.

Zařízení podporující Multimedia Home Platform mají navíc ve výbavě integrovaný modem pro realizaci zpětného datového kanálu pro interaktivní aplikace - zdířku pro telefonní linku. Vhod přijde i slot CI (Common Interface) pro dekódovací modul CAM a případný příjem placeného digitálního vysílání nebo signálu v High-Definition. Využití má zejména u kombinovaných modelů, kde se počítá s podporou DVB-S.
Nyní bychom se zmínili o softwarové výbavě, která je poněkud odlišnější. Nutno podotknout, že se to týká spíše úrovně zpracování a přehlednosti GUI (OSD menu s plnou podporou české diakritiky), způsobu či komfortu ovládání a v počtu nabízených funkcí. Mezi základní úkony patří nastavení AV parametrů, automatického a manuálního ladění jednotlivých multiplexů, elektronického programového průvodce (norma ISO 8859-2 a ISO 6937), rodičovského zámku (cenzury kanálů), nástroje pro ražení a editaci jednotlivých programů a rozhlasových stanic.

Že vám ve výčtu něco chybí? Ano, jsou to především doplňkové služby, jež dělají přístroj zajímavým. Narážíme například na Sleep Timer pro automatické vypnutí nebo synchronizovaný Timer alias časovač. U většiny zařízení lze tuto výbavu inovovat. Mluvíme zde o updatu firmwaru, jenž zpravidla zlepší uživatelskou přívětivost nebo určité výkonové vlastnosti.

Technické podoby STB

Doposud jsme se věnovali "základní verzi" televizního set-top boxu pro příjem DVB-T. Nicméně tyto "krabičky" mohou mít hned několik technických řešení. Pokud je vašim koncovým zobrazovačem panel televizoru, máte rozsáhlý výběr v podobě velkého/středního/mini přijímače s jedním tunerem (> 800 Kč), TWIN set-top boxu se dvěma tunery DVB-T (> 2 500 Kč), kombinovaného hybridního modelu s DVB-T, DVB-S (> 2 500 Kč) a PVR přístroje (> 3 000 Kč). V praxi jsou k vidění různé kombinace tohoto rozdělení.

Především u dražších modelů může být obsažen i dekodér MPEG-4 pro High Definition (HDTV). Základem je standardní MPEG-2. Ne zcela rozšířenými jsou také ty, jenž podporují interaktivní aplikace Multimedia Home Platform (zařízení i-Can 2000T). Jestliže pro sledování upřednostňujete monitor vašeho počítače či notebooku, tak můžete zakoupit interní PCI(e) kartu (> 1 000 Kč) nebo modul do USB 2.0 (> 1 000 Kč). Ceny prosím berte jako orientační, vždy záleží na prodejci a hlavně výbavě, funkcích etc.

"Pcčkářům" ještě dlužíme seznam známých výrobců uvažovaných komponent - Asus, AVerMedia, Compro Technology, Hauppauge, Leadtek, LifeView, Micro-star, Mustek, Pinnacle, TechniSat, Twinhan, Umax, Yakumo či Yuan. Obvyklé výbavě jednotlivých druhů jsme se věnovali v úvodním článku naší únorové přílohy, a tak si v dalších kapitolách ukážeme pár konkrétních zástupců bez podrobnějšího popisu.