Televize: I design prodává!

Kvalitní design je velice důležitým atributem u značného množství výrobků. Spousta zákazníků nakupuje v závislosti na tom, co jim se líbí a dvojnásob to platí ve chvílích, kdy jsou technické parametry uvažovaných výrobků srovnatelné. Kdo se pak bude rozhodovat mezi několika (v dané cenové relaci více či méně totožnými) produkty, zvolí nakonec s největší pravděpodobností právě podle vzhledu.

Pro nemálo lidí může být toto kritérium dokonce důležitější než všechny ostatní záležitosti. Pořídí si méně dokonalý výrobek, než by teoreticky mohli mít jen proto, že je už na první pohled stačil dostatečně okouzlit a od té chvíle ho zkrátka nemohou pustit z hlavy. Z těchto důvodů se není co divit, že se výrobci neustále snaží v oblasti designu vymýšlet nové a nové vychytávky, nabízejí raději jednu a tu samou věc v pestré škále různých barev (aby tak vyhověli vkusu co největšího počtu potenciálních zákazníků) etc.

Mohlo by se ovšem zdát, že zrovna ve světě televizních obrazovek je dnes už poměrně obtížné přijít s něčím neotřelým. Schválně, kdy jste naposledy viděli třeba kulatý nebo trojúhelníkový televizor? Zkrátka minimálně jakýsi základní tvar je zde dávno pevně dán a designéři proto musí soustředit své síly jiným směrem. A odstíny?

Ačkoliv právě televizor zpravidla na základě jeho barvy nehodnotíme, neustálé střídání kombinací „šedá-černá-stříbrná“ nepochybně už také může někomu připadat poněkud monotónní. Zvláště když přihlédneme k ceně. O tom, že nakonec i ten nejtuctovější lesklý černý obdélník lze alespoň trochu ozvláštnit, vypovídá námatkou Sony KDL-46Z4500. Výrobce u něj v dolní části opticky separoval reproduktory, díky čemuž nyní televizor vypadá, jako kdyby se nad podstavcem vznášel. Pouhopouhý detail, ale efektní.

Velmi často se mimochodem setkáváme i s tvrzením, že ten který výrobek má dokonale jasný a ostrý obraz kvůli svému designu. Samozřejmě ale v tomto směru za špičkovou kvalitou (ať skutečnou, nebo smyšlenou) stojí spíše poněkud jiné záležitosti – námatkou softwarové algoritmy, jejichž úkolem je vylepšovat pohybující se obrazy, eliminovat chybné obrysy atd. Každopádně design může mít vliv minimálně na rozšíření obrazu i další věci.

Čím štíhlejší, tím lepší - tato věta nepochybně platí i v případě televizorů. Jedním z podstatných kroků v procesu dalšího zeštíhlování obrazovek byl v poslední době příchod LED podsvícení. Nutnost používat studené katodové výbojky u něj odpadá a možnosti začlenění do interiéru jsou hned několikanásobně větší. Tak např. všechny LED HDTV Samsung (viz třeba naše nedávná recenze jednoho z modelů) mají tloušťku menší než 30 mm, přesto obsahují DVB-T/C MPEG4 HDTV tuner.

Na okamžik se nyní ještě vraťme do roku 2008, kdy právě Samsung přišel se známým Crystal designem (nezaměňovat s bytovou klimatizací Samsung Crystal). Mezi jeho hlavní devizy patřil originální barevný nádech, který dával po zkombinování s průsvitným povrchem vzniknout „křišťálové obrazovce". V případě LED HDTV tedy výrobce vlastně jen znovu dokazuje svůj um - tentokrát různými typy rámů lišícími se podle série.

Crystal TV design sice někteří přirovnávají k uměleckému dílu, nicméně Samsung pochopitelně není jedinou společností na trhu. Pokud preferujete čistou bílou geometrii, nemohl vaší pozornosti uniknout Philips Aurea. Systém Active Frame zajišťuje vskutku netradiční obraz, nemluvě pak o osvětlení. Aurea má za úkol do místnosti vysloveně „zapadnout“ a splynout s ní – proto disponuje propracovaným barevným světelným rámem.

Dalo by se napsat, že Philipsu šlo zejména o narušení hranice mezi promítaným efektem Ambilight a obrazem, což se dle mého názoru více než povedlo a konečný efekt šíření i odrazu barev skutečně stojí za shlédnutí. Aureu můžete vždy považovat za opravdovou ozdobu domácnosti, ať už je ve stavu vypnutém, či zapnutém.

O další zajímavou inovaci se před několika lety pokusila LG Electronics, když představila LG 60PT1 s dřevěným obložením. Osobně se mi tento nápad hodně zalíbil, jelikož existují i místnosti, do kterých se takové televizory vysloveně hodí a kde příliš moderní výrobek umístěný nad krb a podlahu pokrytou kožešinami působí jako pěst na oko. Dle osobních preferencí jste navíc mohli vybírat z ořechu, břízy, nebo jasanu.

Příznivci retro stylu stejně tak jistě ocení 32“ Full HD televizory od německého Technisatu. Dřevo je u nich sice bohužel kombinované s plastem, ale i přesto nevypadají špatně. Úmyslně zastaralý vzhled ukrývá mj. integrovaný videorekordér a soundbar. V této souvislosti si dokážu lehce představit i luxusní obložení z exotického dřeva, které se díky svému nádhernému zbarvení i skvělým vlastnostem ostatně k podobnému využití přímo samo nabízí.

Vymýšlet podobné designové lahůdky není zrovna snadné. Někteří se proto nečekaně inspirují třeba i automobilovým průmyslem. Tak například za již zmiňovaným Crystal designem stojí Karim Rashid a byl pro něj využit nový polykarbonát. Technologie vstřikování barev je ale kompletně převzatá od Mercedesu a stejně tak značení odpovídá značení automobilových řad (4, 5 a 6).

Jiní vsázejí pro změnu na lehkost a vzdušnost. Co nejvíc průhledných prvků, skleněné stojany – to všechno svou měrou pomáhá vytvářet dojem „levitujícího“ televizoru, ze kterého obraz přechází přímo do místnosti. Právě na průhlednost vsází např. koncept „Draw the Line“ známý ve spojení s Full HD Bravia a takový „Single layer“ (od LG) má už rovnou úmyslně připomínat tabuli skla.

Další jméno, které by v rámci tohoto článku mělo být zmíněno, je Giorgetto Giugiro. Jeho pohled na designérskou práci coby nikdy nekončící soutěž stojí jistě za úvahu. Konkrétně o vytváření designu nových televizorů pak říká, že je zapotřebí nejprve dlouhou dobu pečlivě sledovat každý kousek ze stávajících modelů, přičemž takto získané poznatky následně „promíchat“ v hlavě, nechat chvíli odležet a potom k nim začít přidávat nějakou vlastní ideu.

Pokud nejen výše citovaný Giorgetto Giugiro považuje oblast designu v první řadě za soutěž, zbývá ještě dodat, kdo vlastně určuje pravidla a vybírá vítěze. I designéři mají svá rozličná klání, přičemž nás bude vzhledem z k tématickému zaměření zajímat hlavně iF Product Design Award. V roce 2009 se ho zúčastnilo 39 zemí s cca 3000 vstupy a o těch nejlepších produktech rozhodovala komise složená z 28 expertů.

Co se televizorů týče, zabodovala kromě jiného LCD BRAVIA EX1 – model evokující klasický obrazový rám, který přímo volá po zavěšení na stěnu. Navíc tomuto pojetí odpovídá i stejnojmenný režim, který slouží k zobrazování snímků (nahraných v Media Receiver) ve Full HD rozlišení. Případná návštěva pak může mít menší problém s rozpoznáním toho, co vlastně je televizor a co obraz.

Zmínit lze i OLED XEL-1, první běžně prodávaný OLED televizor, o kterém již bylo napsáno mnoho superlativů. Úhlopříčku má sice jen 27 cm, nicméně výhody OLED panelu jsou nesporné. Navíc se pomalu ale jistě dostáváme přesně k tomu, co jsem naznačoval už v úvodnímu článku k listopadovému tématu měsíce – rolovacím „televizorům“ do kapsy, či těm určeným k prostému nalepení na zeď. Stačí popustit uzdu fantazii.

Připomeňme, že před rokem v této soutěži pro změnu uspěl Sharp AQUOS HD1E - dle EISA navíc i evropský televizor roku 2007/2008 s funkcí Time Shift. Jak už název napovídá, jeho podoba byla inspirována vodou a na drtivé většině ilustračních snímků bývá proto zobrazován s modrými vodopády.

V souvislosti s designem občas nastane situace, kdy se člověk nejprve pro něco nadchne a až později se zklamáním zjistí, jaká je vlastně skutečnost. Tak namátkou od LG Borderless se minimálně podle názvu dala očekávat skutečná bezrámečková televize, nicméně „borderless“ byl nakonec čistě jen vzhled – obraz od okraje k okraji bohužel nesahal. V každém případě vždy doporučuji vybírat nový televizor nejen podle fotografií, protože realita se od nich může nezřídka lišit - i kdyby jen ve zdánlivě nepodstatných detailech.

Jiným běžným příkladem ukvapeného rozhodnutí je zakoupení naprosto perfektního televizoru, doslova „lásky na první pohled“, který se bohužel ale hodí do všech možných interiérů, vyjma právě toho vašeho. Berte proto v potaz i tento faktor, nebo pak budete doma místo oslavy dlouze řešit otázku, kam vlastně s ním.

Konečně nezapomínejte ani na to, že kvalita něco stojí. Zvláště chcete-li vážně zapůsobit a uniknout stereotypu. O tom asi nejlépe vypovídají výrobky známých společností, jako je například Bang & Olufsen. Za jejich plazmovou televizi – pravda s mimořádným designem - zaplatíte lehce až několik milionů korun a kdyby vám to snad pořád bylo málo, pak pro ty nejnáročnější z náročných se v nabídce najdou dokonce i unikátní zlaté modely. Ale to už je opravdu extrém, nemyslíte?