Asi jsi nepochopil význam toho slova "vtip". Tím P.S. jsem chtěl pouze posunout uvedený důvod volby frekvence rozvodných sítí podle potřeb motorů dále do extrému... Samozřejmě, že jde o holý nesmysl (naopak půlsnímková frekvence byla volena ještě za černobílých systémů podle frekvence rozvodných sítí - jinak bychom v zásovce měli 25 resp. 30 Hz a žárovky by na nás nevrle blikaly 50,resp. 60 Hz - vzpomínáte na 60 Hz displeje, ne?)!!! Ale ten vtip na TVFreak (narozdíl od předchozí debaty) aspoň patří.
Odpovědět0 0
Juj pravda, zapoměl jsem na odmocninu. Omlouvám se. Šlo mi ale o princip - vezměte si do ruky 400W zdroj z PC a ten navíc obsahuje filtry, stabilizaci, chlazení a další elektronicku.
Co se vyzařování týká - ano, anténa je otevřené vedení a vyzařuje (což je její účel) zejména kapacitně a řeší se indukční ztráty na přívodu. Naopak vedení je vlastně závit a vyzařuje indukčně, přičemž se řeší kapacitní ztráty mezi vodiči (obojí je nežádoucí - je tedy jasné že vyzařování vedení oproti anténě není nijak veliké). Důkazem indukčního charakteru a výše ztrát budiž zimní procházka s přítelkyní pod vedením vysokého napětí - dotkněte se lehce konečky prstů, čímž vytvoříte závit prst - ruka - tělo - noha - sníh - noha - tělo - ruka - prst a ucítíte... V každém případě pro minimalizaci ztrát je nutné, aby impedance vedení / antény měla pouze reálnou hodnotu (komplexní složka byla nulová), což se dá jinak říci, aby fázový posun fí byl 0, resp účiník cos(fí) = 1. Nároky na pupinaci v USA jsou mnohem vyšší než u nás a s frekvencí výše je to ještě horší. S pupinací pak souvisí další ztráty na vedení...
Jestli mi nevěříte, zeptejte se distribučních společností, kolik energie "na vedení" zůstává! Tuším, že budete hodně překvapen...
Rozhodně nemohu souhlasit s tím, že by se frekvence volila kvůli motorům. Ano rychlost otáček synchronních motorů (jak název napovídá) je přímo dána frekvencí (dokonce i rychlost asynchronních motorů úzce souvisí s frekvencí, kde tzv. skluz je dán zátěží a opět se hledá kompromis pro optimální skluz s ohledem na účinnost). Co je ale dúležité vědět - u motorů, stačí dát místo tří cívek šest a otáčky jsou rázem poloviční. Díky možnosti násobení počtu cívek nás opravdu motory neomezují jít s frekvencí nahoru. Co je ale důležité - s 3 000 ot/min se stejně nedá nic moc dělat, jen je zpřevodovat na mnohem nižší užitečné otáčky (snad akorát sekat trávu a té je putna, jestli to má 3000, 3600 nebo třeba 5000, jde ji pouze o lineární rychlost a ta jaksi souvisí s délkou ramena). U motoru tedy prakticky vždy najdete převody na užitečnou rychlost.
Spíše by se dalo souhlasit s výrokem, že frekvence je dána rychlostí otáček generátorů, které je prostě obtížné roztočit rychleji a trik se změnou počtu cívek zde jaksi funguje opačně - výslednou frekvenci snižuje).
Tyto mechanické záležitosti ale nestanovují frekvenci přesně, omezují nám pouze rámec - kdybychom chtěli 1 kHz, pak by to znamenalo 60 000 ot/min. a to se každý větší rotor rozletí...
Hlavním kriteriem je opravdu minimum součtu ztrát na transformaci a vedení. Amerika byla s elektrifikácí napřed a to ještě nebyly ztráty vyzařováním tak zjevné, historicky tedy jedou na vyšší frekvenci, než my.
P.S. Vtip na odlehčení: 60/50HZ se volilo s ohledem na telůevizní systém NTSC resp. PAL/SECAM, kde je půsnímkování dáno právě frekvencí sítě :-)
Co se vyzařování týká - ano, anténa je otevřené vedení a vyzařuje (což je její účel) zejména kapacitně a řeší se indukční ztráty na přívodu. Naopak vedení je vlastně závit a vyzařuje indukčně, přičemž se řeší kapacitní ztráty mezi vodiči (obojí je nežádoucí - je tedy jasné že vyzařování vedení oproti anténě není nijak veliké). Důkazem indukčního charakteru a výše ztrát budiž zimní procházka s přítelkyní pod vedením vysokého napětí - dotkněte se lehce konečky prstů, čímž vytvoříte závit prst - ruka - tělo - noha - sníh - noha - tělo - ruka - prst a ucítíte... V každém případě pro minimalizaci ztrát je nutné, aby impedance vedení / antény měla pouze reálnou hodnotu (komplexní složka byla nulová), což se dá jinak říci, aby fázový posun fí byl 0, resp účiník cos(fí) = 1. Nároky na pupinaci v USA jsou mnohem vyšší než u nás a s frekvencí výše je to ještě horší. S pupinací pak souvisí další ztráty na vedení...
Jestli mi nevěříte, zeptejte se distribučních společností, kolik energie "na vedení" zůstává! Tuším, že budete hodně překvapen...
Rozhodně nemohu souhlasit s tím, že by se frekvence volila kvůli motorům. Ano rychlost otáček synchronních motorů (jak název napovídá) je přímo dána frekvencí (dokonce i rychlost asynchronních motorů úzce souvisí s frekvencí, kde tzv. skluz je dán zátěží a opět se hledá kompromis pro optimální skluz s ohledem na účinnost). Co je ale dúležité vědět - u motorů, stačí dát místo tří cívek šest a otáčky jsou rázem poloviční. Díky možnosti násobení počtu cívek nás opravdu motory neomezují jít s frekvencí nahoru. Co je ale důležité - s 3 000 ot/min se stejně nedá nic moc dělat, jen je zpřevodovat na mnohem nižší užitečné otáčky (snad akorát sekat trávu a té je putna, jestli to má 3000, 3600 nebo třeba 5000, jde ji pouze o lineární rychlost a ta jaksi souvisí s délkou ramena). U motoru tedy prakticky vždy najdete převody na užitečnou rychlost.
Spíše by se dalo souhlasit s výrokem, že frekvence je dána rychlostí otáček generátorů, které je prostě obtížné roztočit rychleji a trik se změnou počtu cívek zde jaksi funguje opačně - výslednou frekvenci snižuje).
Tyto mechanické záležitosti ale nestanovují frekvenci přesně, omezují nám pouze rámec - kdybychom chtěli 1 kHz, pak by to znamenalo 60 000 ot/min. a to se každý větší rotor rozletí...
Hlavním kriteriem je opravdu minimum součtu ztrát na transformaci a vedení. Amerika byla s elektrifikácí napřed a to ještě nebyly ztráty vyzařováním tak zjevné, historicky tedy jedou na vyšší frekvenci, než my.
P.S. Vtip na odlehčení: 60/50HZ se volilo s ohledem na telůevizní systém NTSC resp. PAL/SECAM, kde je půsnímkování dáno právě frekvencí sítě :-)
Odpovědět0 0
Sorry za link. Musíte si vyhledat sami, třeba podle IČ: 00009709 zde: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=searchSubject
Odpovědět0 0
Materiály z padesátých let už asi nikdo nedohledá. Důkazem existence mezinárodního sporu ale může být přejmenování jednoho z pohrobků původního koncernu, který se jako jeden z mála vrátil k prvotnímu označení Tesla - "Tesla, akciová společnost" na "TESLA, akciová společnost" - viz. úplný výpis obchodního rejstříku (ten bohužel před revoluci nesahá...) http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=20124&sysinf.vypis.rozsah=uplny&sysinf.@typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=073fdab3b8c9ac1d8241ea327e5c371f&sysinf.spis.@oddil=B&sysinf.spis.@vlozka=769&sysinf.spis.@soud=M%ECstsk%FDm%20soudem%20v%20Praze&sysinf.platnost=24.08.2011
Odpovědět0 0
Ano, původně tomu tak bylo a také názvem byla "Tesla", nikoliv "TESLA". K tomuto drobnému přejmenování ale došlo právě v uváděných padesátých letech... Ani já ale nepamatuji výrobky původní Tesly...
Odpovědět0 0
Samozřejmě, že přechod z DC na AC má na ztráty při přenosu NEGATIVNÍ vliv. Na pohybu elektronů (souvislém, či kmitavém tam a zpět) vůbec nezáleží - při stejném efektivním proudu dochází k identickým tepelným ztrátám. Se střídavým proudem ale přicházejí ztráty elektromagnetickým vyzařováním (čím vyšší frekvence tím vyšší) - koneckonců to měl být právě princip onoho bezdrátového přenosu energie.
Výhodou střídavého proudu je (mimo eliminace problematických komutátorů v generátorech) právě snadná transformace na vysoké napětí a zpět, čímž k přenosu stejného výkonu stačil výrazně nižší proud a tedy tenčí kabely s nižšími ztrátami. Při hledání optimální frekvence se hledal kompromis – vyšší frekvence přináší vyšší vyzařovaní, nutnost lepšího vyladění impedance vedení (tzv. pupinací), ale naopak jí stačí menší transformátory (s méně závity a menšími jádry), které mají navíc vyšší účinnost. Evropa (a většina světa) se rozhodla pro 50 Hz, USA a Japonci jedou na 60 Hz. Ale pozor moderní zdroje udělají to, že střídavý proud prvně usměrní (a je jim tedy téměř jedno, jestli má 50 nebo 60 Hz) a pak jej rozkmitají i na více než 20 000 Hz. Tím se dosahuje opravdu výkonných zdrojů s malou velikostí, hmotností a vysokou účinností. Oněch 20 kHz ale neopouští (resp. by mělo minimálně opouštět) šasi zdroje. Jen pro informaci 400W zdroj na 50 Hz by měl mít jádro z železných plechů o rozměrech 20 x 20 cm!!!
Výhodou střídavého proudu je (mimo eliminace problematických komutátorů v generátorech) právě snadná transformace na vysoké napětí a zpět, čímž k přenosu stejného výkonu stačil výrazně nižší proud a tedy tenčí kabely s nižšími ztrátami. Při hledání optimální frekvence se hledal kompromis – vyšší frekvence přináší vyšší vyzařovaní, nutnost lepšího vyladění impedance vedení (tzv. pupinací), ale naopak jí stačí menší transformátory (s méně závity a menšími jádry), které mají navíc vyšší účinnost. Evropa (a většina světa) se rozhodla pro 50 Hz, USA a Japonci jedou na 60 Hz. Ale pozor moderní zdroje udělají to, že střídavý proud prvně usměrní (a je jim tedy téměř jedno, jestli má 50 nebo 60 Hz) a pak jej rozkmitají i na více než 20 000 Hz. Tím se dosahuje opravdu výkonných zdrojů s malou velikostí, hmotností a vysokou účinností. Oněch 20 kHz ale neopouští (resp. by mělo minimálně opouštět) šasi zdroje. Jen pro informaci 400W zdroj na 50 Hz by měl mít jádro z železných plechů o rozměrech 20 x 20 cm!!!
Odpovědět1 0
Pouze drobné upozornění - viz. Ctenar. Název tehdejšího socialistického koncernu není odvozen od jména p. Tesly, ale skutečně se jedná o zkratku slov TEchnika SLAboproudá. Proto ta velká písmena!
Mimo jiné, po revoluci TESLA a.s. vedla mezinárodní spor o svůj název a právě s odkazem na velká písmena => jde o zkratku, nikoliv jméno p. Tesly tento spor vyhrála!
Mimo jiné, po revoluci TESLA a.s. vedla mezinárodní spor o svůj název a právě s odkazem na velká písmena => jde o zkratku, nikoliv jméno p. Tesly tento spor vyhrála!
Odpovědět2 0