Metodika testování LCD televizí

Metodika měření barev

Doposud jsme měřili barvy pouze okem a snažil jsem se skutečnost co nejvěrohodněji zachytit na fotoaparát. Tato metoda však skrývá značná úskalí a po čase jsem zjistil, že nelze až tak přesně odlišit drobné rozdíly. Oko zkrátka není dokonalý orgán a nechá se lehce ošálit. Z těchto důvodů je tu technika, která si spokojeně měří vždy stejně a vždy stejně přesně. K tomu nám v našich recenzích dopomůže optická sonda x-rite Eye-One Display 2 (kterou mimochodem Samsung přidává ke svým LCD monitorům XL20 disponujícím LED podsvícením).

Tato sonda patří k absolutní špičce, co se kvality a přesnosti týče, a používá ji nejedno DTP studio u nás i v celém světě. Pokud chcete kalibrovat a měřit barvy, tak v podstatě nemáte ani jinou možnost, protože ostatní sondy jsou obvykle méně kvalitní, mají horší software apod. Tuto sondu prodává řada výrobců pod různým označením (i takové společnosti jako LACIE a EIZO používají tuto sondu), každopádně vždy jde o hardwarově stejné zařízení s trochu pozměněným softwarem.
Pomocí této sondy jsme schopni změřit odchylku dE (delta E). Pokusím se odchylku dE vysvětlit co nejnázorněji. Odchylka dE vyjadřuje, jak rozdílná je změřená barva od reálného požadavku. Představme si situaci, kdy televize má zobrazit například pleťovou barvu, avšak protože nic není dokonalé, tak se plěťovka zobrazí například příliš zbarvená do modra. Právě odchylka dE vyjádří, jak moc je ona pleťovka nereálná. Nyní víme, co dE znamená, ale nevíme, jaké hodnoty jsou přípustné. Musíme si uvědomit, že vždy bude zobrazovaná barva trochu odlišná od reálu, a tak je třeba si zavést hodnoty, které například budeme považovat za ideální.

V běžné praxi se považují jakékoli hodnoty pod 1 za zcela bezproblémové, kdy je lidské oko prakticky nemá šanci rozeznat. Hodnoty od 1 do 2 se pokládají za výtečné a spokojí se s nimi i profesionální grafici. Hodnoty od 2 do 3 jsou dostatečné, ale grafici již mohou takříkajíc nadávat a barvy nebudou přesné. Cokoli nad 3 je již znatelně odlišné od reálu a pro profi práci naprosto nedostatečné. U televizí však panuje trochu jiná situce a hodnoty kolem dE=10 nejsou výjimkou. Jde hlavně o to, že výrobci se snaží vylepšit obraz tak, aby se na oko líbil co nejvíce. Realitě sice příliš neodpovídá, ale u filmů to nemusí být až tak na škodu. Samozřejmě nejlepší by bylo, kdyby televize zobrazovala přesné barvy a ono vylepšení si nastavil každý uživatel v OSD menu.

U testování monitorů vždy udáváme hodnotu před a po kalibraci. U televizí však hodnoty po kalibraci udávat nebudeme, protože zavést .icc profil při sledování DVB-T signálu je zkrátka nemožné. Spokojíme se tedy s tím, že si změříme výchozí hodnoty různých barevných přednastavení.

Tuto odchylku dE zaneseme do grafu a spočteme průměrnou odchylku, která bude směrodatná pro výsledné bodové hodnocení.
V grafu jsou zaneseny vždy maximálně dvě barevná přednastavení. Na ose x jsou znázorněny barvy a osa y představuje odchylku dE dané barvy. Obvykle mají LCD panely (a to jak televize tak i monitory) problém s modrou barvou, která nebývá až tak reálná.

Přesnost barev však není vše a hodně záleží na gamutu, tedy na tom, jak velký barevný prostor dokáže televize zobrazit. V dnešní době se velmi často používá sRGB barevný prostor. Pak zde existuje barevný prostor Adobe RGB, který více respektuje lidský zrak. Díky sondě máme možnost přesně zmeřit, jaký barevný prostor zaujímá daná televize. U televizí je rozsah barev velice důležitý a pokud je gamut větší, získává film lepší dynamiku. I tuto skutečnost zaznamenáme do CIE 1931 diagramu.
V diagramu jsou znázorněny tři barevné prostory. První je již zmiňovaný sRGB (čerchovaná čára), druhý je Adobe RGB (čárkovaná čára), který pokrývá výrazně větší barevný prostor v zeleno-azurové barvě. Poslední je barevný prostor testované televize. Bod D65 představuje barvu denního světla v severní a západní Evropě (denní osvětlení), ta odpovídá teplotě 6500 K. Tento bod je na diagramu znázorněn jen z principu, zároveň se díky němu lépe v diagramu zorientujete. Jednoduše řečeno: čím větší barevný prostor LCD panel dokáže zobrazit, tím lépe.

Tolik k inovované metodice a nyní si pouze připomeneme již z dřívějších recenzí známé měření odezvy, pozorovacích úhlů apod.